Vyřešte pro: x (complex solution)
x=3\sqrt{2}+\sqrt{47}i\approx 4,242640687+6,8556546i
x=-\sqrt{47}i+3\sqrt{2}\approx 4,242640687-6,8556546i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}-6x\sqrt{2}+65=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x číslem x-6\sqrt{2}.
x^{2}+\left(-6\sqrt{2}\right)x+65=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-6\sqrt{2}\right)±\sqrt{\left(-6\sqrt{2}\right)^{2}-4\times 65}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -6\sqrt{2} za b a 65 za c.
x=\frac{-\left(-6\sqrt{2}\right)±\sqrt{72-4\times 65}}{2}
Umocněte číslo -6\sqrt{2} na druhou.
x=\frac{-\left(-6\sqrt{2}\right)±\sqrt{72-260}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem 65.
x=\frac{-\left(-6\sqrt{2}\right)±\sqrt{-188}}{2}
Přidejte uživatele 72 do skupiny -260.
x=\frac{-\left(-6\sqrt{2}\right)±2\sqrt{47}i}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -188.
x=\frac{6\sqrt{2}±2\sqrt{47}i}{2}
Opakem -6\sqrt{2} je 6\sqrt{2}.
x=\frac{6\sqrt{2}+2\sqrt{47}i}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6\sqrt{2}±2\sqrt{47}i}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6\sqrt{2} do skupiny 2i\sqrt{47}.
x=3\sqrt{2}+\sqrt{47}i
Vydělte číslo 6\sqrt{2}+2i\sqrt{47} číslem 2.
x=\frac{-2\sqrt{47}i+6\sqrt{2}}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6\sqrt{2}±2\sqrt{47}i}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2i\sqrt{47} od čísla 6\sqrt{2}.
x=-\sqrt{47}i+3\sqrt{2}
Vydělte číslo 6\sqrt{2}-2i\sqrt{47} číslem 2.
x=3\sqrt{2}+\sqrt{47}i x=-\sqrt{47}i+3\sqrt{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}-6x\sqrt{2}+65=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x číslem x-6\sqrt{2}.
x^{2}-6x\sqrt{2}=-65
Odečtěte 65 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
x^{2}+\left(-6\sqrt{2}\right)x=-65
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}+\left(-6\sqrt{2}\right)x+\left(-3\sqrt{2}\right)^{2}=-65+\left(-3\sqrt{2}\right)^{2}
Vydělte -6\sqrt{2}, koeficient x termínu 2 k získání -3\sqrt{2}. Potom přidejte čtvereček -3\sqrt{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\left(-6\sqrt{2}\right)x+18=-65+18
Umocněte číslo -3\sqrt{2} na druhou.
x^{2}+\left(-6\sqrt{2}\right)x+18=-47
Přidejte uživatele -65 do skupiny 18.
\left(x-3\sqrt{2}\right)^{2}=-47
Činitel x^{2}+\left(-6\sqrt{2}\right)x+18. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-3\sqrt{2}\right)^{2}}=\sqrt{-47}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-3\sqrt{2}=\sqrt{47}i x-3\sqrt{2}=-\sqrt{47}i
Proveďte zjednodušení.
x=3\sqrt{2}+\sqrt{47}i x=-\sqrt{47}i+3\sqrt{2}
Připočítejte 3\sqrt{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}