Vyřešte pro: x
x=-4
x=10
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}-6x-40=0
Odečtěte 40 od obou stran.
a+b=-6 ab=-40
Chcete-li rovnici vyřešit, součinitel x^{2}-6x-40 použijte vzorec x^{2}+\left(a+b\right)x+ab=\left(x+a\right)\left(x+b\right). Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-40 2,-20 4,-10 5,-8
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -40 produktu.
1-40=-39 2-20=-18 4-10=-6 5-8=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-10 b=4
Řešením je dvojice se součtem -6.
\left(x-10\right)\left(x+4\right)
Přepište rozložený výraz \left(x+a\right)\left(x+b\right) pomocí získaných hodnot.
x=10 x=-4
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-10=0 a x+4=0.
x^{2}-6x-40=0
Odečtěte 40 od obou stran.
a+b=-6 ab=1\left(-40\right)=-40
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako x^{2}+ax+bx-40. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-40 2,-20 4,-10 5,-8
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -40 produktu.
1-40=-39 2-20=-18 4-10=-6 5-8=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-10 b=4
Řešením je dvojice se součtem -6.
\left(x^{2}-10x\right)+\left(4x-40\right)
Zapište x^{2}-6x-40 jako: \left(x^{2}-10x\right)+\left(4x-40\right).
x\left(x-10\right)+4\left(x-10\right)
Koeficient x v prvním a 4 ve druhé skupině.
\left(x-10\right)\left(x+4\right)
Vytkněte společný člen x-10 s využitím distributivnosti.
x=10 x=-4
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-10=0 a x+4=0.
x^{2}-6x=40
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x^{2}-6x-40=40-40
Odečtěte hodnotu 40 od obou stran rovnice.
x^{2}-6x-40=0
Odečtením čísla 40 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\left(-40\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -6 za b a -40 za c.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\left(-40\right)}}{2}
Umocněte číslo -6 na druhou.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+160}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -40.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{196}}{2}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 160.
x=\frac{-\left(-6\right)±14}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
x=\frac{6±14}{2}
Opakem -6 je 6.
x=\frac{20}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±14}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 14.
x=10
Vydělte číslo 20 číslem 2.
x=-\frac{8}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±14}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla 6.
x=-4
Vydělte číslo -8 číslem 2.
x=10 x=-4
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}-6x=40
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}-6x+\left(-3\right)^{2}=40+\left(-3\right)^{2}
Vydělte -6, koeficient x termínu 2 k získání -3. Potom přidejte čtvereček -3 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-6x+9=40+9
Umocněte číslo -3 na druhou.
x^{2}-6x+9=49
Přidejte uživatele 40 do skupiny 9.
\left(x-3\right)^{2}=49
Činitel x^{2}-6x+9. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-3\right)^{2}}=\sqrt{49}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-3=7 x-3=-7
Proveďte zjednodušení.
x=10 x=-4
Připočítejte 3 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}