Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\sqrt{5}-1\approx 1,236067977
x=-\left(\sqrt{5}+1\right)\approx -3,236067977
Vyřešte pro: x
x=\sqrt{5}-1\approx 1,236067977
x=-\sqrt{5}-1\approx -3,236067977
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}+2x+3=7
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x^{2}+2x+3-7=7-7
Odečtěte hodnotu 7 od obou stran rovnice.
x^{2}+2x+3-7=0
Odečtením čísla 7 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+2x-4=0
Odečtěte číslo 7 od čísla 3.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\left(-4\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, 2 za b a -4 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\left(-4\right)}}{2}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4+16}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -4.
x=\frac{-2±\sqrt{20}}{2}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 16.
x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 20.
x=\frac{2\sqrt{5}-2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{5}.
x=\sqrt{5}-1
Vydělte číslo -2+2\sqrt{5} číslem 2.
x=\frac{-2\sqrt{5}-2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{5} od čísla -2.
x=-\sqrt{5}-1
Vydělte číslo -2-2\sqrt{5} číslem 2.
x=\sqrt{5}-1 x=-\sqrt{5}-1
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}+2x+3=7
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}+2x+3-3=7-3
Odečtěte hodnotu 3 od obou stran rovnice.
x^{2}+2x=7-3
Odečtením čísla 3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+2x=4
Odečtěte číslo 3 od čísla 7.
x^{2}+2x+1^{2}=4+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=4+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=5
Přidejte uživatele 4 do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=5
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{5}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=\sqrt{5} x+1=-\sqrt{5}
Proveďte zjednodušení.
x=\sqrt{5}-1 x=-\sqrt{5}-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
x^{2}+2x+3=7
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x^{2}+2x+3-7=7-7
Odečtěte hodnotu 7 od obou stran rovnice.
x^{2}+2x+3-7=0
Odečtením čísla 7 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+2x-4=0
Odečtěte číslo 7 od čísla 3.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\left(-4\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, 2 za b a -4 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\left(-4\right)}}{2}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4+16}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -4.
x=\frac{-2±\sqrt{20}}{2}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 16.
x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 20.
x=\frac{2\sqrt{5}-2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{5}.
x=\sqrt{5}-1
Vydělte číslo -2+2\sqrt{5} číslem 2.
x=\frac{-2\sqrt{5}-2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{5} od čísla -2.
x=-\sqrt{5}-1
Vydělte číslo -2-2\sqrt{5} číslem 2.
x=\sqrt{5}-1 x=-\sqrt{5}-1
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}+2x+3=7
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}+2x+3-3=7-3
Odečtěte hodnotu 3 od obou stran rovnice.
x^{2}+2x=7-3
Odečtením čísla 3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+2x=4
Odečtěte číslo 3 od čísla 7.
x^{2}+2x+1^{2}=4+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=4+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=5
Přidejte uživatele 4 do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=5
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{5}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=\sqrt{5} x+1=-\sqrt{5}
Proveďte zjednodušení.
x=\sqrt{5}-1 x=-\sqrt{5}-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}