Vyřešte pro: x
x = \frac{3 \sqrt{41} - 15}{2} \approx 2,104686356
x=\frac{-3\sqrt{41}-15}{2}\approx -17,104686356
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}+15x-36=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-15±\sqrt{15^{2}-4\left(-36\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, 15 za b a -36 za c.
x=\frac{-15±\sqrt{225-4\left(-36\right)}}{2}
Umocněte číslo 15 na druhou.
x=\frac{-15±\sqrt{225+144}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -36.
x=\frac{-15±\sqrt{369}}{2}
Přidejte uživatele 225 do skupiny 144.
x=\frac{-15±3\sqrt{41}}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 369.
x=\frac{3\sqrt{41}-15}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-15±3\sqrt{41}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -15 do skupiny 3\sqrt{41}.
x=\frac{-3\sqrt{41}-15}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-15±3\sqrt{41}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3\sqrt{41} od čísla -15.
x=\frac{3\sqrt{41}-15}{2} x=\frac{-3\sqrt{41}-15}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}+15x-36=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}+15x-36-\left(-36\right)=-\left(-36\right)
Připočítejte 36 k oběma stranám rovnice.
x^{2}+15x=-\left(-36\right)
Odečtením čísla -36 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+15x=36
Odečtěte číslo -36 od čísla 0.
x^{2}+15x+\left(\frac{15}{2}\right)^{2}=36+\left(\frac{15}{2}\right)^{2}
Vydělte 15, koeficient x termínu 2 k získání \frac{15}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{15}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+15x+\frac{225}{4}=36+\frac{225}{4}
Umocněte zlomek \frac{15}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+15x+\frac{225}{4}=\frac{369}{4}
Přidejte uživatele 36 do skupiny \frac{225}{4}.
\left(x+\frac{15}{2}\right)^{2}=\frac{369}{4}
Činitel x^{2}+15x+\frac{225}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{15}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{369}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{15}{2}=\frac{3\sqrt{41}}{2} x+\frac{15}{2}=-\frac{3\sqrt{41}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{41}-15}{2} x=\frac{-3\sqrt{41}-15}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{15}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}