Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{-\sqrt{6}+\sqrt{14}i}{2}\approx -1,224744871+1,870828693i
x=\frac{-\sqrt{14}i-\sqrt{6}}{2}\approx -1,224744871-1,870828693i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}+\sqrt{6}x+5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\sqrt{6}±\sqrt{\left(\sqrt{6}\right)^{2}-4\times 5}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, \sqrt{6} za b a 5 za c.
x=\frac{-\sqrt{6}±\sqrt{6-4\times 5}}{2}
Umocněte číslo \sqrt{6} na druhou.
x=\frac{-\sqrt{6}±\sqrt{6-20}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem 5.
x=\frac{-\sqrt{6}±\sqrt{-14}}{2}
Přidejte uživatele 6 do skupiny -20.
x=\frac{-\sqrt{6}±\sqrt{14}i}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -14.
x=\frac{-\sqrt{6}+\sqrt{14}i}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-\sqrt{6}±\sqrt{14}i}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -\sqrt{6} do skupiny i\sqrt{14}.
x=\frac{-\sqrt{14}i-\sqrt{6}}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-\sqrt{6}±\sqrt{14}i}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo i\sqrt{14} od čísla -\sqrt{6}.
x=\frac{-\sqrt{6}+\sqrt{14}i}{2} x=\frac{-\sqrt{14}i-\sqrt{6}}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}+\sqrt{6}x+5=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}+\sqrt{6}x+5-5=-5
Odečtěte hodnotu 5 od obou stran rovnice.
x^{2}+\sqrt{6}x=-5
Odečtením čísla 5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+\sqrt{6}x+\left(\frac{\sqrt{6}}{2}\right)^{2}=-5+\left(\frac{\sqrt{6}}{2}\right)^{2}
Vydělte \sqrt{6}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{\sqrt{6}}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{\sqrt{6}}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\sqrt{6}x+\frac{3}{2}=-5+\frac{3}{2}
Umocněte číslo \frac{\sqrt{6}}{2} na druhou.
x^{2}+\sqrt{6}x+\frac{3}{2}=-\frac{7}{2}
Přidejte uživatele -5 do skupiny \frac{3}{2}.
\left(x+\frac{\sqrt{6}}{2}\right)^{2}=-\frac{7}{2}
Činitel x^{2}+\sqrt{6}x+\frac{3}{2}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{\sqrt{6}}{2}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{7}{2}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{\sqrt{6}}{2}=\frac{\sqrt{14}i}{2} x+\frac{\sqrt{6}}{2}=-\frac{\sqrt{14}i}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{-\sqrt{6}+\sqrt{14}i}{2} x=\frac{-\sqrt{14}i-\sqrt{6}}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{\sqrt{6}}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}