Vyřešte pro: m
m=\frac{3\sqrt{2}}{2}+1\approx 3,121320344
m=-\frac{3\sqrt{2}}{2}+1\approx -1,121320344
Sdílet
Zkopírováno do schránky
m^{2}-2m-3=\frac{1}{2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
m^{2}-2m-3-\frac{1}{2}=\frac{1}{2}-\frac{1}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
m^{2}-2m-3-\frac{1}{2}=0
Odečtením čísla \frac{1}{2} od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
m^{2}-2m-\frac{7}{2}=0
Odečtěte číslo \frac{1}{2} od čísla -3.
m=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\left(-\frac{7}{2}\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -2 za b a -\frac{7}{2} za c.
m=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\left(-\frac{7}{2}\right)}}{2}
Umocněte číslo -2 na druhou.
m=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+14}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -\frac{7}{2}.
m=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{18}}{2}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 14.
m=\frac{-\left(-2\right)±3\sqrt{2}}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 18.
m=\frac{2±3\sqrt{2}}{2}
Opakem -2 je 2.
m=\frac{3\sqrt{2}+2}{2}
Teď vyřešte rovnici m=\frac{2±3\sqrt{2}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 3\sqrt{2}.
m=\frac{3\sqrt{2}}{2}+1
Vydělte číslo 2+3\sqrt{2} číslem 2.
m=\frac{2-3\sqrt{2}}{2}
Teď vyřešte rovnici m=\frac{2±3\sqrt{2}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3\sqrt{2} od čísla 2.
m=-\frac{3\sqrt{2}}{2}+1
Vydělte číslo 2-3\sqrt{2} číslem 2.
m=\frac{3\sqrt{2}}{2}+1 m=-\frac{3\sqrt{2}}{2}+1
Rovnice je teď vyřešená.
m^{2}-2m-3=\frac{1}{2}
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
m^{2}-2m-3-\left(-3\right)=\frac{1}{2}-\left(-3\right)
Připočítejte 3 k oběma stranám rovnice.
m^{2}-2m=\frac{1}{2}-\left(-3\right)
Odečtením čísla -3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
m^{2}-2m=\frac{7}{2}
Odečtěte číslo -3 od čísla \frac{1}{2}.
m^{2}-2m+1=\frac{7}{2}+1
Vydělte -2, koeficient x termínu 2 k získání -1. Potom přidejte čtvereček -1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
m^{2}-2m+1=\frac{9}{2}
Přidejte uživatele \frac{7}{2} do skupiny 1.
\left(m-1\right)^{2}=\frac{9}{2}
Činitel m^{2}-2m+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(m-1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{2}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
m-1=\frac{3\sqrt{2}}{2} m-1=-\frac{3\sqrt{2}}{2}
Proveďte zjednodušení.
m=\frac{3\sqrt{2}}{2}+1 m=-\frac{3\sqrt{2}}{2}+1
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}