Vyřešte pro: k
k=-10
k=-3
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=13 ab=30
Chcete-li rovnici vyřešit, součinitel k^{2}+13k+30 použijte vzorec k^{2}+\left(a+b\right)k+ab=\left(k+a\right)\left(k+b\right). Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,30 2,15 3,10 5,6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že a+b je pozitivní, a a b jsou kladné. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 30 produktu.
1+30=31 2+15=17 3+10=13 5+6=11
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=3 b=10
Řešením je dvojice se součtem 13.
\left(k+3\right)\left(k+10\right)
Přepište rozložený výraz \left(k+a\right)\left(k+b\right) pomocí získaných hodnot.
k=-3 k=-10
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte k+3=0 a k+10=0.
a+b=13 ab=1\times 30=30
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako k^{2}+ak+bk+30. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,30 2,15 3,10 5,6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že a+b je pozitivní, a a b jsou kladné. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 30 produktu.
1+30=31 2+15=17 3+10=13 5+6=11
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=3 b=10
Řešením je dvojice se součtem 13.
\left(k^{2}+3k\right)+\left(10k+30\right)
Zapište k^{2}+13k+30 jako: \left(k^{2}+3k\right)+\left(10k+30\right).
k\left(k+3\right)+10\left(k+3\right)
Koeficient k v prvním a 10 ve druhé skupině.
\left(k+3\right)\left(k+10\right)
Vytkněte společný člen k+3 s využitím distributivnosti.
k=-3 k=-10
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte k+3=0 a k+10=0.
k^{2}+13k+30=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
k=\frac{-13±\sqrt{13^{2}-4\times 30}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, 13 za b a 30 za c.
k=\frac{-13±\sqrt{169-4\times 30}}{2}
Umocněte číslo 13 na druhou.
k=\frac{-13±\sqrt{169-120}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem 30.
k=\frac{-13±\sqrt{49}}{2}
Přidejte uživatele 169 do skupiny -120.
k=\frac{-13±7}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
k=-\frac{6}{2}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{-13±7}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -13 do skupiny 7.
k=-3
Vydělte číslo -6 číslem 2.
k=-\frac{20}{2}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{-13±7}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla -13.
k=-10
Vydělte číslo -20 číslem 2.
k=-3 k=-10
Rovnice je teď vyřešená.
k^{2}+13k+30=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
k^{2}+13k+30-30=-30
Odečtěte hodnotu 30 od obou stran rovnice.
k^{2}+13k=-30
Odečtením čísla 30 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
k^{2}+13k+\left(\frac{13}{2}\right)^{2}=-30+\left(\frac{13}{2}\right)^{2}
Vydělte 13, koeficient x termínu 2 k získání \frac{13}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{13}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
k^{2}+13k+\frac{169}{4}=-30+\frac{169}{4}
Umocněte zlomek \frac{13}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
k^{2}+13k+\frac{169}{4}=\frac{49}{4}
Přidejte uživatele -30 do skupiny \frac{169}{4}.
\left(k+\frac{13}{2}\right)^{2}=\frac{49}{4}
Činitel k^{2}+13k+\frac{169}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(k+\frac{13}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
k+\frac{13}{2}=\frac{7}{2} k+\frac{13}{2}=-\frac{7}{2}
Proveďte zjednodušení.
k=-3 k=-10
Odečtěte hodnotu \frac{13}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}