Rozložit
-2\left(x-5\right)\left(x+2\right)
Vyhodnotit
-2\left(x-5\right)\left(x+2\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2\left(3x-x^{2}+10\right)
Vytkněte 2 před závorku.
-x^{2}+3x+10
Zvažte 3x-x^{2}+10. Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=3 ab=-10=-10
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako -x^{2}+ax+bx+10. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,10 -2,5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -10 produktu.
-1+10=9 -2+5=3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=5 b=-2
Řešením je dvojice se součtem 3.
\left(-x^{2}+5x\right)+\left(-2x+10\right)
Zapište -x^{2}+3x+10 jako: \left(-x^{2}+5x\right)+\left(-2x+10\right).
-x\left(x-5\right)-2\left(x-5\right)
Koeficient -x v prvním a -2 ve druhé skupině.
\left(x-5\right)\left(-x-2\right)
Vytkněte společný člen x-5 s využitím distributivnosti.
2\left(x-5\right)\left(-x-2\right)
Přepište celý rozložený výraz.
-2x^{2}+6x+20=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-6±\sqrt{6^{2}-4\left(-2\right)\times 20}}{2\left(-2\right)}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-6±\sqrt{36-4\left(-2\right)\times 20}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo 6 na druhou.
x=\frac{-6±\sqrt{36+8\times 20}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
x=\frac{-6±\sqrt{36+160}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 20.
x=\frac{-6±\sqrt{196}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 160.
x=\frac{-6±14}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
x=\frac{-6±14}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
x=\frac{8}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-6±14}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -6 do skupiny 14.
x=-2
Vydělte číslo 8 číslem -4.
x=-\frac{20}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-6±14}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla -6.
x=5
Vydělte číslo -20 číslem -4.
-2x^{2}+6x+20=-2\left(x-\left(-2\right)\right)\left(x-5\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte -2 za x_{1} a 5 za x_{2}.
-2x^{2}+6x+20=-2\left(x+2\right)\left(x-5\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}