Rozložit
\left(x-1\right)\left(2x-3\right)
Vyhodnotit
\left(x-1\right)\left(2x-3\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-5 ab=2\times 3=6
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 2x^{2}+ax+bx+3. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-6 -2,-3
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 6 produktu.
-1-6=-7 -2-3=-5
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-3 b=-2
Řešením je dvojice se součtem -5.
\left(2x^{2}-3x\right)+\left(-2x+3\right)
Zapište 2x^{2}-5x+3 jako: \left(2x^{2}-3x\right)+\left(-2x+3\right).
x\left(2x-3\right)-\left(2x-3\right)
Koeficient x v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(2x-3\right)\left(x-1\right)
Vytkněte společný člen 2x-3 s využitím distributivnosti.
2x^{2}-5x+3=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-5\right)±\sqrt{\left(-5\right)^{2}-4\times 2\times 3}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-5\right)±\sqrt{25-4\times 2\times 3}}{2\times 2}
Umocněte číslo -5 na druhou.
x=\frac{-\left(-5\right)±\sqrt{25-8\times 3}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-5\right)±\sqrt{25-24}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem 3.
x=\frac{-\left(-5\right)±\sqrt{1}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 25 do skupiny -24.
x=\frac{-\left(-5\right)±1}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1.
x=\frac{5±1}{2\times 2}
Opakem -5 je 5.
x=\frac{5±1}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{6}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{5±1}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 5 do skupiny 1.
x=\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{6}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=\frac{4}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{5±1}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 1 od čísla 5.
x=1
Vydělte číslo 4 číslem 4.
2x^{2}-5x+3=2\left(x-\frac{3}{2}\right)\left(x-1\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{3}{2} za x_{1} a 1 za x_{2}.
2x^{2}-5x+3=2\times \frac{2x-3}{2}\left(x-1\right)
Odečtěte zlomek \frac{3}{2} od zlomku x tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
2x^{2}-5x+3=\left(2x-3\right)\left(x-1\right)
Vykraťte 2, tj. největším společným dělitelem pro 2 a 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}