Rozložit
\left(2x-5\right)\left(x+1\right)
Vyhodnotit
\left(2x-5\right)\left(x+1\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-3 ab=2\left(-5\right)=-10
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 2x^{2}+ax+bx-5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-10 2,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -10 produktu.
1-10=-9 2-5=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-5 b=2
Řešením je dvojice se součtem -3.
\left(2x^{2}-5x\right)+\left(2x-5\right)
Zapište 2x^{2}-3x-5 jako: \left(2x^{2}-5x\right)+\left(2x-5\right).
x\left(2x-5\right)+2x-5
Vytkněte x z výrazu 2x^{2}-5x.
\left(2x-5\right)\left(x+1\right)
Vytkněte společný člen 2x-5 s využitím distributivnosti.
2x^{2}-3x-5=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 2\left(-5\right)}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 2\left(-5\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo -3 na druhou.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-8\left(-5\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+40}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -5.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{49}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 40.
x=\frac{-\left(-3\right)±7}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
x=\frac{3±7}{2\times 2}
Opakem -3 je 3.
x=\frac{3±7}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{10}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±7}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny 7.
x=\frac{5}{2}
Vykraťte zlomek \frac{10}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{4}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±7}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla 3.
x=-1
Vydělte číslo -4 číslem 4.
2x^{2}-3x-5=2\left(x-\frac{5}{2}\right)\left(x-\left(-1\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{5}{2} za x_{1} a -1 za x_{2}.
2x^{2}-3x-5=2\left(x-\frac{5}{2}\right)\left(x+1\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
2x^{2}-3x-5=2\times \frac{2x-5}{2}\left(x+1\right)
Odečtěte zlomek \frac{5}{2} od zlomku x tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
2x^{2}-3x-5=\left(2x-5\right)\left(x+1\right)
Vykraťte 2, tj. největším společným dělitelem pro 2 a 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}