Vyřešte pro: c
c=3
c=6
Sdílet
Zkopírováno do schránky
c^{2}+18-9c=0
Odečtěte 9c od obou stran.
c^{2}-9c+18=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-9 ab=18
Chcete-li rovnici vyřešit, součinitel c^{2}-9c+18 použijte vzorec c^{2}+\left(a+b\right)c+ab=\left(c+a\right)\left(c+b\right). Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-18 -2,-9 -3,-6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 18 produktu.
-1-18=-19 -2-9=-11 -3-6=-9
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-6 b=-3
Řešením je dvojice se součtem -9.
\left(c-6\right)\left(c-3\right)
Přepište rozložený výraz \left(c+a\right)\left(c+b\right) pomocí získaných hodnot.
c=6 c=3
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte c-6=0 a c-3=0.
c^{2}+18-9c=0
Odečtěte 9c od obou stran.
c^{2}-9c+18=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-9 ab=1\times 18=18
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako c^{2}+ac+bc+18. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-18 -2,-9 -3,-6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 18 produktu.
-1-18=-19 -2-9=-11 -3-6=-9
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-6 b=-3
Řešením je dvojice se součtem -9.
\left(c^{2}-6c\right)+\left(-3c+18\right)
Zapište c^{2}-9c+18 jako: \left(c^{2}-6c\right)+\left(-3c+18\right).
c\left(c-6\right)-3\left(c-6\right)
Koeficient c v prvním a -3 ve druhé skupině.
\left(c-6\right)\left(c-3\right)
Vytkněte společný člen c-6 s využitím distributivnosti.
c=6 c=3
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte c-6=0 a c-3=0.
c^{2}+18-9c=0
Odečtěte 9c od obou stran.
c^{2}-9c+18=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
c=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{\left(-9\right)^{2}-4\times 18}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -9 za b a 18 za c.
c=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{81-4\times 18}}{2}
Umocněte číslo -9 na druhou.
c=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{81-72}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem 18.
c=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{9}}{2}
Přidejte uživatele 81 do skupiny -72.
c=\frac{-\left(-9\right)±3}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 9.
c=\frac{9±3}{2}
Opakem -9 je 9.
c=\frac{12}{2}
Teď vyřešte rovnici c=\frac{9±3}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 9 do skupiny 3.
c=6
Vydělte číslo 12 číslem 2.
c=\frac{6}{2}
Teď vyřešte rovnici c=\frac{9±3}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3 od čísla 9.
c=3
Vydělte číslo 6 číslem 2.
c=6 c=3
Rovnice je teď vyřešená.
c^{2}+18-9c=0
Odečtěte 9c od obou stran.
c^{2}-9c=-18
Odečtěte 18 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
c^{2}-9c+\left(-\frac{9}{2}\right)^{2}=-18+\left(-\frac{9}{2}\right)^{2}
Vydělte -9, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{9}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{9}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
c^{2}-9c+\frac{81}{4}=-18+\frac{81}{4}
Umocněte zlomek -\frac{9}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
c^{2}-9c+\frac{81}{4}=\frac{9}{4}
Přidejte uživatele -18 do skupiny \frac{81}{4}.
\left(c-\frac{9}{2}\right)^{2}=\frac{9}{4}
Činitel c^{2}-9c+\frac{81}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(c-\frac{9}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
c-\frac{9}{2}=\frac{3}{2} c-\frac{9}{2}=-\frac{3}{2}
Proveďte zjednodušení.
c=6 c=3
Připočítejte \frac{9}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}