Vyřešte pro: a (complex solution)
a=-2\sqrt{10}i-4\approx -4-6,32455532i
a=7
a=-4+2\sqrt{10}i\approx -4+6,32455532i
Vyřešte pro: a
a=7
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a^{2}+a^{3}-392=0
Odečtěte 392 od obou stran.
a^{3}+a^{2}-392=0
Změňte uspořádání rovnice do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
±392,±196,±98,±56,±49,±28,±14,±8,±7,±4,±2,±1
Podle věty o racionálních kořenech jsou všechny racionální kořeny polynomu ve tvaru \frac{p}{q}, kde p je dělitelem konstantního členu -392 a q je dělitelem vedoucího koeficientu 1. Uveďte všechny kandidáty \frac{p}{q}
a=7
Najděte jeden takový kořen tak, že vyzkoušíte všechny celočíselné hodnoty od nejmenší hodnoty po absolutní hodnotu. Pokud žádné celočíselné kořeny nenajdete, vyzkoušejte zlomky.
a^{2}+8a+56=0
Podle faktoru binomická a-k je součinitel polynomu pro každý kořenový k. Vydělte číslo a^{3}+a^{2}-392 číslem a-7 a dostanete a^{2}+8a+56. Umožňuje vyřešit rovnici, ve které se výsledek rovná 0.
a=\frac{-8±\sqrt{8^{2}-4\times 1\times 56}}{2}
Všechny rovnice typu ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit pomocí vzorce kvadratické rovnice: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. V uvedeném vzorci nahraďte a hodnotou 1, b hodnotou 8 a c hodnotou 56.
a=\frac{-8±\sqrt{-160}}{2}
Proveďte výpočty.
a=-2i\sqrt{10}-4 a=-4+2i\sqrt{10}
Pokud je ± plus a ± je mínus, vyřešte a^{2}+8a+56=0 rovnice.
a=7 a=-2i\sqrt{10}-4 a=-4+2i\sqrt{10}
Uveďte všechna zjištěná řešení.
a^{2}+a^{3}-392=0
Odečtěte 392 od obou stran.
a^{3}+a^{2}-392=0
Změňte uspořádání rovnice do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
±392,±196,±98,±56,±49,±28,±14,±8,±7,±4,±2,±1
Podle věty o racionálních kořenech jsou všechny racionální kořeny polynomu ve tvaru \frac{p}{q}, kde p je dělitelem konstantního členu -392 a q je dělitelem vedoucího koeficientu 1. Uveďte všechny kandidáty \frac{p}{q}
a=7
Najděte jeden takový kořen tak, že vyzkoušíte všechny celočíselné hodnoty od nejmenší hodnoty po absolutní hodnotu. Pokud žádné celočíselné kořeny nenajdete, vyzkoušejte zlomky.
a^{2}+8a+56=0
Podle faktoru binomická a-k je součinitel polynomu pro každý kořenový k. Vydělte číslo a^{3}+a^{2}-392 číslem a-7 a dostanete a^{2}+8a+56. Umožňuje vyřešit rovnici, ve které se výsledek rovná 0.
a=\frac{-8±\sqrt{8^{2}-4\times 1\times 56}}{2}
Všechny rovnice typu ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit pomocí vzorce kvadratické rovnice: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. V uvedeném vzorci nahraďte a hodnotou 1, b hodnotou 8 a c hodnotou 56.
a=\frac{-8±\sqrt{-160}}{2}
Proveďte výpočty.
a\in \emptyset
Vzhledem k tomu, že v poli reálného čísla není definovaná druhá odmocnina záporného čísla, neexistují žádná řešení.
a=7
Uveďte všechna zjištěná řešení.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}