Vyřešte pro: n
n = \frac{\sqrt{193} + 7}{18} \approx 1,160691333
n=\frac{7-\sqrt{193}}{18}\approx -0,382913555
Sdílet
Zkopírováno do schránky
9n^{2}-4=7n
Odečtěte 4 od obou stran.
9n^{2}-4-7n=0
Odečtěte 7n od obou stran.
9n^{2}-7n-4=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
n=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\times 9\left(-4\right)}}{2\times 9}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 9 za a, -7 za b a -4 za c.
n=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\times 9\left(-4\right)}}{2\times 9}
Umocněte číslo -7 na druhou.
n=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-36\left(-4\right)}}{2\times 9}
Vynásobte číslo -4 číslem 9.
n=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49+144}}{2\times 9}
Vynásobte číslo -36 číslem -4.
n=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{193}}{2\times 9}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 144.
n=\frac{7±\sqrt{193}}{2\times 9}
Opakem -7 je 7.
n=\frac{7±\sqrt{193}}{18}
Vynásobte číslo 2 číslem 9.
n=\frac{\sqrt{193}+7}{18}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{7±\sqrt{193}}{18}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny \sqrt{193}.
n=\frac{7-\sqrt{193}}{18}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{7±\sqrt{193}}{18}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{193} od čísla 7.
n=\frac{\sqrt{193}+7}{18} n=\frac{7-\sqrt{193}}{18}
Rovnice je teď vyřešená.
9n^{2}-7n=4
Odečtěte 7n od obou stran.
\frac{9n^{2}-7n}{9}=\frac{4}{9}
Vydělte obě strany hodnotou 9.
n^{2}-\frac{7}{9}n=\frac{4}{9}
Dělení číslem 9 ruší násobení číslem 9.
n^{2}-\frac{7}{9}n+\left(-\frac{7}{18}\right)^{2}=\frac{4}{9}+\left(-\frac{7}{18}\right)^{2}
Vydělte -\frac{7}{9}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{7}{18}. Potom přidejte čtvereček -\frac{7}{18} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}-\frac{7}{9}n+\frac{49}{324}=\frac{4}{9}+\frac{49}{324}
Umocněte zlomek -\frac{7}{18} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
n^{2}-\frac{7}{9}n+\frac{49}{324}=\frac{193}{324}
Připočítejte \frac{4}{9} ke \frac{49}{324} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(n-\frac{7}{18}\right)^{2}=\frac{193}{324}
Činitel n^{2}-\frac{7}{9}n+\frac{49}{324}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n-\frac{7}{18}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{193}{324}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n-\frac{7}{18}=\frac{\sqrt{193}}{18} n-\frac{7}{18}=-\frac{\sqrt{193}}{18}
Proveďte zjednodušení.
n=\frac{\sqrt{193}+7}{18} n=\frac{7-\sqrt{193}}{18}
Připočítejte \frac{7}{18} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}