Vyřešte pro: x
x=\frac{2\sqrt{186}-25}{3}\approx 0,758787798
x=\frac{-2\sqrt{186}-25}{3}\approx -17,425454465
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
9x^{2}+150x-119=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-150±\sqrt{150^{2}-4\times 9\left(-119\right)}}{2\times 9}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 9 za a, 150 za b a -119 za c.
x=\frac{-150±\sqrt{22500-4\times 9\left(-119\right)}}{2\times 9}
Umocněte číslo 150 na druhou.
x=\frac{-150±\sqrt{22500-36\left(-119\right)}}{2\times 9}
Vynásobte číslo -4 číslem 9.
x=\frac{-150±\sqrt{22500+4284}}{2\times 9}
Vynásobte číslo -36 číslem -119.
x=\frac{-150±\sqrt{26784}}{2\times 9}
Přidejte uživatele 22500 do skupiny 4284.
x=\frac{-150±12\sqrt{186}}{2\times 9}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 26784.
x=\frac{-150±12\sqrt{186}}{18}
Vynásobte číslo 2 číslem 9.
x=\frac{12\sqrt{186}-150}{18}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-150±12\sqrt{186}}{18}, když ± je plus. Přidejte uživatele -150 do skupiny 12\sqrt{186}.
x=\frac{2\sqrt{186}-25}{3}
Vydělte číslo -150+12\sqrt{186} číslem 18.
x=\frac{-12\sqrt{186}-150}{18}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-150±12\sqrt{186}}{18}, když ± je minus. Odečtěte číslo 12\sqrt{186} od čísla -150.
x=\frac{-2\sqrt{186}-25}{3}
Vydělte číslo -150-12\sqrt{186} číslem 18.
x=\frac{2\sqrt{186}-25}{3} x=\frac{-2\sqrt{186}-25}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
9x^{2}+150x-119=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
9x^{2}+150x-119-\left(-119\right)=-\left(-119\right)
Připočítejte 119 k oběma stranám rovnice.
9x^{2}+150x=-\left(-119\right)
Odečtením čísla -119 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
9x^{2}+150x=119
Odečtěte číslo -119 od čísla 0.
\frac{9x^{2}+150x}{9}=\frac{119}{9}
Vydělte obě strany hodnotou 9.
x^{2}+\frac{150}{9}x=\frac{119}{9}
Dělení číslem 9 ruší násobení číslem 9.
x^{2}+\frac{50}{3}x=\frac{119}{9}
Vykraťte zlomek \frac{150}{9} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 3.
x^{2}+\frac{50}{3}x+\left(\frac{25}{3}\right)^{2}=\frac{119}{9}+\left(\frac{25}{3}\right)^{2}
Vydělte \frac{50}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{25}{3}. Potom přidejte čtvereček \frac{25}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{50}{3}x+\frac{625}{9}=\frac{119+625}{9}
Umocněte zlomek \frac{25}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{50}{3}x+\frac{625}{9}=\frac{248}{3}
Připočítejte \frac{119}{9} ke \frac{625}{9} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{25}{3}\right)^{2}=\frac{248}{3}
Činitel x^{2}+\frac{50}{3}x+\frac{625}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{25}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{248}{3}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{25}{3}=\frac{2\sqrt{186}}{3} x+\frac{25}{3}=-\frac{2\sqrt{186}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{2\sqrt{186}-25}{3} x=\frac{-2\sqrt{186}-25}{3}
Odečtěte hodnotu \frac{25}{3} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}