Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{91} + 1}{3} \approx 3,513130671
x=\frac{1-\sqrt{91}}{3}\approx -2,846464005
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{3}{2}x^{2}-x=15
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
\frac{3}{2}x^{2}-x-15=15-15
Odečtěte hodnotu 15 od obou stran rovnice.
\frac{3}{2}x^{2}-x-15=0
Odečtením čísla 15 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\times \frac{3}{2}\left(-15\right)}}{2\times \frac{3}{2}}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte \frac{3}{2} za a, -1 za b a -15 za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-6\left(-15\right)}}{2\times \frac{3}{2}}
Vynásobte číslo -4 číslem \frac{3}{2}.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+90}}{2\times \frac{3}{2}}
Vynásobte číslo -6 číslem -15.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{91}}{2\times \frac{3}{2}}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 90.
x=\frac{1±\sqrt{91}}{2\times \frac{3}{2}}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{1±\sqrt{91}}{3}
Vynásobte číslo 2 číslem \frac{3}{2}.
x=\frac{\sqrt{91}+1}{3}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±\sqrt{91}}{3}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny \sqrt{91}.
x=\frac{1-\sqrt{91}}{3}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±\sqrt{91}}{3}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{91} od čísla 1.
x=\frac{\sqrt{91}+1}{3} x=\frac{1-\sqrt{91}}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
\frac{3}{2}x^{2}-x=15
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{\frac{3}{2}x^{2}-x}{\frac{3}{2}}=\frac{15}{\frac{3}{2}}
Vydělte obě strany rovnice hodnotou \frac{3}{2}, což je totéž jako vynásobení obou stran převráceným zlomkem.
x^{2}+\left(-\frac{1}{\frac{3}{2}}\right)x=\frac{15}{\frac{3}{2}}
Dělení číslem \frac{3}{2} ruší násobení číslem \frac{3}{2}.
x^{2}-\frac{2}{3}x=\frac{15}{\frac{3}{2}}
Vydělte číslo -1 zlomkem \frac{3}{2} tak, že číslo -1 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{3}{2}.
x^{2}-\frac{2}{3}x=10
Vydělte číslo 15 zlomkem \frac{3}{2} tak, že číslo 15 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{3}{2}.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}=10+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{2}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=10+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek -\frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{91}{9}
Přidejte uživatele 10 do skupiny \frac{1}{9}.
\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{91}{9}
Činitel x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{91}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{3}=\frac{\sqrt{91}}{3} x-\frac{1}{3}=-\frac{\sqrt{91}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{91}+1}{3} x=\frac{1-\sqrt{91}}{3}
Připočítejte \frac{1}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}