Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2}\approx 1,112372436
x=-\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2}\approx -0,112372436
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
8x^{2}-8x-1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{\left(-8\right)^{2}-4\times 8\left(-1\right)}}{2\times 8}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 8 za a, -8 za b a -1 za c.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-4\times 8\left(-1\right)}}{2\times 8}
Umocněte číslo -8 na druhou.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-32\left(-1\right)}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -4 číslem 8.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64+32}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -32 číslem -1.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{96}}{2\times 8}
Přidejte uživatele 64 do skupiny 32.
x=\frac{-\left(-8\right)±4\sqrt{6}}{2\times 8}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 96.
x=\frac{8±4\sqrt{6}}{2\times 8}
Opakem -8 je 8.
x=\frac{8±4\sqrt{6}}{16}
Vynásobte číslo 2 číslem 8.
x=\frac{4\sqrt{6}+8}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±4\sqrt{6}}{16}, když ± je plus. Přidejte uživatele 8 do skupiny 4\sqrt{6}.
x=\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2}
Vydělte číslo 8+4\sqrt{6} číslem 16.
x=\frac{8-4\sqrt{6}}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±4\sqrt{6}}{16}, když ± je minus. Odečtěte číslo 4\sqrt{6} od čísla 8.
x=-\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2}
Vydělte číslo 8-4\sqrt{6} číslem 16.
x=\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2} x=-\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
8x^{2}-8x-1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
8x^{2}-8x-1-\left(-1\right)=-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
8x^{2}-8x=-\left(-1\right)
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
8x^{2}-8x=1
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
\frac{8x^{2}-8x}{8}=\frac{1}{8}
Vydělte obě strany hodnotou 8.
x^{2}+\left(-\frac{8}{8}\right)x=\frac{1}{8}
Dělení číslem 8 ruší násobení číslem 8.
x^{2}-x=\frac{1}{8}
Vydělte číslo -8 číslem 8.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{1}{8}+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{1}{8}+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{3}{8}
Připočítejte \frac{1}{8} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{3}{8}
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{3}{8}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{6}}{4} x-\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{6}}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2} x=-\frac{\sqrt{6}}{4}+\frac{1}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}