Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{97}-1}{16}\approx 0,553053613
x=\frac{-\sqrt{97}-1}{16}\approx -0,678053613
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
8x^{2}+x-3=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\times 8\left(-3\right)}}{2\times 8}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 8 za a, 1 za b a -3 za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\times 8\left(-3\right)}}{2\times 8}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1-32\left(-3\right)}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -4 číslem 8.
x=\frac{-1±\sqrt{1+96}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -32 číslem -3.
x=\frac{-1±\sqrt{97}}{2\times 8}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 96.
x=\frac{-1±\sqrt{97}}{16}
Vynásobte číslo 2 číslem 8.
x=\frac{\sqrt{97}-1}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±\sqrt{97}}{16}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny \sqrt{97}.
x=\frac{-\sqrt{97}-1}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±\sqrt{97}}{16}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{97} od čísla -1.
x=\frac{\sqrt{97}-1}{16} x=\frac{-\sqrt{97}-1}{16}
Rovnice je teď vyřešená.
8x^{2}+x-3=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
8x^{2}+x-3-\left(-3\right)=-\left(-3\right)
Připočítejte 3 k oběma stranám rovnice.
8x^{2}+x=-\left(-3\right)
Odečtením čísla -3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
8x^{2}+x=3
Odečtěte číslo -3 od čísla 0.
\frac{8x^{2}+x}{8}=\frac{3}{8}
Vydělte obě strany hodnotou 8.
x^{2}+\frac{1}{8}x=\frac{3}{8}
Dělení číslem 8 ruší násobení číslem 8.
x^{2}+\frac{1}{8}x+\left(\frac{1}{16}\right)^{2}=\frac{3}{8}+\left(\frac{1}{16}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{8}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{16}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{16} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{1}{8}x+\frac{1}{256}=\frac{3}{8}+\frac{1}{256}
Umocněte zlomek \frac{1}{16} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{1}{8}x+\frac{1}{256}=\frac{97}{256}
Připočítejte \frac{3}{8} ke \frac{1}{256} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{16}\right)^{2}=\frac{97}{256}
Činitel x^{2}+\frac{1}{8}x+\frac{1}{256}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{16}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{97}{256}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{16}=\frac{\sqrt{97}}{16} x+\frac{1}{16}=-\frac{\sqrt{97}}{16}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{97}-1}{16} x=\frac{-\sqrt{97}-1}{16}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{16} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}