Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{7+\sqrt{15}i}{16}\approx 0,4375+0,242061459i
x=\frac{-\sqrt{15}i+7}{16}\approx 0,4375-0,242061459i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
8x^{2}-7x+2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\times 8\times 2}}{2\times 8}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 8 za a, -7 za b a 2 za c.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\times 8\times 2}}{2\times 8}
Umocněte číslo -7 na druhou.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-32\times 2}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -4 číslem 8.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-64}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -32 číslem 2.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{-15}}{2\times 8}
Přidejte uživatele 49 do skupiny -64.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{15}i}{2\times 8}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -15.
x=\frac{7±\sqrt{15}i}{2\times 8}
Opakem -7 je 7.
x=\frac{7±\sqrt{15}i}{16}
Vynásobte číslo 2 číslem 8.
x=\frac{7+\sqrt{15}i}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±\sqrt{15}i}{16}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny i\sqrt{15}.
x=\frac{-\sqrt{15}i+7}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±\sqrt{15}i}{16}, když ± je minus. Odečtěte číslo i\sqrt{15} od čísla 7.
x=\frac{7+\sqrt{15}i}{16} x=\frac{-\sqrt{15}i+7}{16}
Rovnice je teď vyřešená.
8x^{2}-7x+2=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
8x^{2}-7x+2-2=-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
8x^{2}-7x=-2
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{8x^{2}-7x}{8}=-\frac{2}{8}
Vydělte obě strany hodnotou 8.
x^{2}-\frac{7}{8}x=-\frac{2}{8}
Dělení číslem 8 ruší násobení číslem 8.
x^{2}-\frac{7}{8}x=-\frac{1}{4}
Vykraťte zlomek \frac{-2}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}-\frac{7}{8}x+\left(-\frac{7}{16}\right)^{2}=-\frac{1}{4}+\left(-\frac{7}{16}\right)^{2}
Vydělte -\frac{7}{8}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{7}{16}. Potom přidejte čtvereček -\frac{7}{16} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{7}{8}x+\frac{49}{256}=-\frac{1}{4}+\frac{49}{256}
Umocněte zlomek -\frac{7}{16} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{7}{8}x+\frac{49}{256}=-\frac{15}{256}
Připočítejte -\frac{1}{4} ke \frac{49}{256} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{7}{16}\right)^{2}=-\frac{15}{256}
Činitel x^{2}-\frac{7}{8}x+\frac{49}{256}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{7}{16}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{15}{256}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{7}{16}=\frac{\sqrt{15}i}{16} x-\frac{7}{16}=-\frac{\sqrt{15}i}{16}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{7+\sqrt{15}i}{16} x=\frac{-\sqrt{15}i+7}{16}
Připočítejte \frac{7}{16} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}