Vyřešte pro: x
x=\frac{3\sqrt{21}}{14}+1\approx 1,981980506
x=-\frac{3\sqrt{21}}{14}+1\approx 0,018019494
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
7x^{2}-14x+\frac{1}{4}=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{\left(-14\right)^{2}-4\times 7\times \frac{1}{4}}}{2\times 7}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 7 za a, -14 za b a \frac{1}{4} za c.
x=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{196-4\times 7\times \frac{1}{4}}}{2\times 7}
Umocněte číslo -14 na druhou.
x=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{196-28\times \frac{1}{4}}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -4 číslem 7.
x=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{196-7}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -28 číslem \frac{1}{4}.
x=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{189}}{2\times 7}
Přidejte uživatele 196 do skupiny -7.
x=\frac{-\left(-14\right)±3\sqrt{21}}{2\times 7}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 189.
x=\frac{14±3\sqrt{21}}{2\times 7}
Opakem -14 je 14.
x=\frac{14±3\sqrt{21}}{14}
Vynásobte číslo 2 číslem 7.
x=\frac{3\sqrt{21}+14}{14}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{14±3\sqrt{21}}{14}, když ± je plus. Přidejte uživatele 14 do skupiny 3\sqrt{21}.
x=\frac{3\sqrt{21}}{14}+1
Vydělte číslo 14+3\sqrt{21} číslem 14.
x=\frac{14-3\sqrt{21}}{14}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{14±3\sqrt{21}}{14}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3\sqrt{21} od čísla 14.
x=-\frac{3\sqrt{21}}{14}+1
Vydělte číslo 14-3\sqrt{21} číslem 14.
x=\frac{3\sqrt{21}}{14}+1 x=-\frac{3\sqrt{21}}{14}+1
Rovnice je teď vyřešená.
7x^{2}-14x+\frac{1}{4}=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
7x^{2}-14x+\frac{1}{4}-\frac{1}{4}=-\frac{1}{4}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{4} od obou stran rovnice.
7x^{2}-14x=-\frac{1}{4}
Odečtením čísla \frac{1}{4} od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{7x^{2}-14x}{7}=-\frac{\frac{1}{4}}{7}
Vydělte obě strany hodnotou 7.
x^{2}+\left(-\frac{14}{7}\right)x=-\frac{\frac{1}{4}}{7}
Dělení číslem 7 ruší násobení číslem 7.
x^{2}-2x=-\frac{\frac{1}{4}}{7}
Vydělte číslo -14 číslem 7.
x^{2}-2x=-\frac{1}{28}
Vydělte číslo -\frac{1}{4} číslem 7.
x^{2}-2x+1=-\frac{1}{28}+1
Vydělte -2, koeficient x termínu 2 k získání -1. Potom přidejte čtvereček -1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-2x+1=\frac{27}{28}
Přidejte uživatele -\frac{1}{28} do skupiny 1.
\left(x-1\right)^{2}=\frac{27}{28}
Činitel x^{2}-2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{27}{28}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-1=\frac{3\sqrt{21}}{14} x-1=-\frac{3\sqrt{21}}{14}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{21}}{14}+1 x=-\frac{3\sqrt{21}}{14}+1
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}