Vyřešte pro: k
k = \frac{3 \sqrt{30} - 9}{7} \approx 1,061668104
k=\frac{-3\sqrt{30}-9}{7}\approx -3,633096675
Sdílet
Zkopírováno do schránky
7k^{2}+18k-27=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
k=\frac{-18±\sqrt{18^{2}-4\times 7\left(-27\right)}}{2\times 7}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 7 za a, 18 za b a -27 za c.
k=\frac{-18±\sqrt{324-4\times 7\left(-27\right)}}{2\times 7}
Umocněte číslo 18 na druhou.
k=\frac{-18±\sqrt{324-28\left(-27\right)}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -4 číslem 7.
k=\frac{-18±\sqrt{324+756}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -28 číslem -27.
k=\frac{-18±\sqrt{1080}}{2\times 7}
Přidejte uživatele 324 do skupiny 756.
k=\frac{-18±6\sqrt{30}}{2\times 7}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1080.
k=\frac{-18±6\sqrt{30}}{14}
Vynásobte číslo 2 číslem 7.
k=\frac{6\sqrt{30}-18}{14}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{-18±6\sqrt{30}}{14}, když ± je plus. Přidejte uživatele -18 do skupiny 6\sqrt{30}.
k=\frac{3\sqrt{30}-9}{7}
Vydělte číslo -18+6\sqrt{30} číslem 14.
k=\frac{-6\sqrt{30}-18}{14}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{-18±6\sqrt{30}}{14}, když ± je minus. Odečtěte číslo 6\sqrt{30} od čísla -18.
k=\frac{-3\sqrt{30}-9}{7}
Vydělte číslo -18-6\sqrt{30} číslem 14.
k=\frac{3\sqrt{30}-9}{7} k=\frac{-3\sqrt{30}-9}{7}
Rovnice je teď vyřešená.
7k^{2}+18k-27=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
7k^{2}+18k-27-\left(-27\right)=-\left(-27\right)
Připočítejte 27 k oběma stranám rovnice.
7k^{2}+18k=-\left(-27\right)
Odečtením čísla -27 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
7k^{2}+18k=27
Odečtěte číslo -27 od čísla 0.
\frac{7k^{2}+18k}{7}=\frac{27}{7}
Vydělte obě strany hodnotou 7.
k^{2}+\frac{18}{7}k=\frac{27}{7}
Dělení číslem 7 ruší násobení číslem 7.
k^{2}+\frac{18}{7}k+\left(\frac{9}{7}\right)^{2}=\frac{27}{7}+\left(\frac{9}{7}\right)^{2}
Vydělte \frac{18}{7}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{9}{7}. Potom přidejte čtvereček \frac{9}{7} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
k^{2}+\frac{18}{7}k+\frac{81}{49}=\frac{27}{7}+\frac{81}{49}
Umocněte zlomek \frac{9}{7} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
k^{2}+\frac{18}{7}k+\frac{81}{49}=\frac{270}{49}
Připočítejte \frac{27}{7} ke \frac{81}{49} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(k+\frac{9}{7}\right)^{2}=\frac{270}{49}
Činitel k^{2}+\frac{18}{7}k+\frac{81}{49}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(k+\frac{9}{7}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{270}{49}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
k+\frac{9}{7}=\frac{3\sqrt{30}}{7} k+\frac{9}{7}=-\frac{3\sqrt{30}}{7}
Proveďte zjednodušení.
k=\frac{3\sqrt{30}-9}{7} k=\frac{-3\sqrt{30}-9}{7}
Odečtěte hodnotu \frac{9}{7} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}