Vyřešte pro: f
f=\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2}\approx 0,739239398
f=-\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2}\approx -1,739239398
Sdílet
Zkopírováno do schránky
7f^{2}+7f-9=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
f=\frac{-7±\sqrt{7^{2}-4\times 7\left(-9\right)}}{2\times 7}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 7 za a, 7 za b a -9 za c.
f=\frac{-7±\sqrt{49-4\times 7\left(-9\right)}}{2\times 7}
Umocněte číslo 7 na druhou.
f=\frac{-7±\sqrt{49-28\left(-9\right)}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -4 číslem 7.
f=\frac{-7±\sqrt{49+252}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -28 číslem -9.
f=\frac{-7±\sqrt{301}}{2\times 7}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 252.
f=\frac{-7±\sqrt{301}}{14}
Vynásobte číslo 2 číslem 7.
f=\frac{\sqrt{301}-7}{14}
Teď vyřešte rovnici f=\frac{-7±\sqrt{301}}{14}, když ± je plus. Přidejte uživatele -7 do skupiny \sqrt{301}.
f=\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2}
Vydělte číslo -7+\sqrt{301} číslem 14.
f=\frac{-\sqrt{301}-7}{14}
Teď vyřešte rovnici f=\frac{-7±\sqrt{301}}{14}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{301} od čísla -7.
f=-\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2}
Vydělte číslo -7-\sqrt{301} číslem 14.
f=\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2} f=-\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
7f^{2}+7f-9=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
7f^{2}+7f-9-\left(-9\right)=-\left(-9\right)
Připočítejte 9 k oběma stranám rovnice.
7f^{2}+7f=-\left(-9\right)
Odečtením čísla -9 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
7f^{2}+7f=9
Odečtěte číslo -9 od čísla 0.
\frac{7f^{2}+7f}{7}=\frac{9}{7}
Vydělte obě strany hodnotou 7.
f^{2}+\frac{7}{7}f=\frac{9}{7}
Dělení číslem 7 ruší násobení číslem 7.
f^{2}+f=\frac{9}{7}
Vydělte číslo 7 číslem 7.
f^{2}+f+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{9}{7}+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte 1, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
f^{2}+f+\frac{1}{4}=\frac{9}{7}+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
f^{2}+f+\frac{1}{4}=\frac{43}{28}
Připočítejte \frac{9}{7} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(f+\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{43}{28}
Činitel f^{2}+f+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(f+\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{43}{28}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
f+\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{301}}{14} f+\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{301}}{14}
Proveďte zjednodušení.
f=\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2} f=-\frac{\sqrt{301}}{14}-\frac{1}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}