Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{149} + 3}{14} \approx 1,086182544
x=\frac{3-\sqrt{149}}{14}\approx -0,657611115
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
7x^{2}-3x-5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 7\left(-5\right)}}{2\times 7}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 7 za a, -3 za b a -5 za c.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 7\left(-5\right)}}{2\times 7}
Umocněte číslo -3 na druhou.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-28\left(-5\right)}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -4 číslem 7.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+140}}{2\times 7}
Vynásobte číslo -28 číslem -5.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{149}}{2\times 7}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 140.
x=\frac{3±\sqrt{149}}{2\times 7}
Opakem -3 je 3.
x=\frac{3±\sqrt{149}}{14}
Vynásobte číslo 2 číslem 7.
x=\frac{\sqrt{149}+3}{14}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±\sqrt{149}}{14}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny \sqrt{149}.
x=\frac{3-\sqrt{149}}{14}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±\sqrt{149}}{14}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{149} od čísla 3.
x=\frac{\sqrt{149}+3}{14} x=\frac{3-\sqrt{149}}{14}
Rovnice je teď vyřešená.
7x^{2}-3x-5=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
7x^{2}-3x-5-\left(-5\right)=-\left(-5\right)
Připočítejte 5 k oběma stranám rovnice.
7x^{2}-3x=-\left(-5\right)
Odečtením čísla -5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
7x^{2}-3x=5
Odečtěte číslo -5 od čísla 0.
\frac{7x^{2}-3x}{7}=\frac{5}{7}
Vydělte obě strany hodnotou 7.
x^{2}-\frac{3}{7}x=\frac{5}{7}
Dělení číslem 7 ruší násobení číslem 7.
x^{2}-\frac{3}{7}x+\left(-\frac{3}{14}\right)^{2}=\frac{5}{7}+\left(-\frac{3}{14}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{7}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{14}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{14} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{3}{7}x+\frac{9}{196}=\frac{5}{7}+\frac{9}{196}
Umocněte zlomek -\frac{3}{14} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{3}{7}x+\frac{9}{196}=\frac{149}{196}
Připočítejte \frac{5}{7} ke \frac{9}{196} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{3}{14}\right)^{2}=\frac{149}{196}
Činitel x^{2}-\frac{3}{7}x+\frac{9}{196}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{3}{14}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{149}{196}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{3}{14}=\frac{\sqrt{149}}{14} x-\frac{3}{14}=-\frac{\sqrt{149}}{14}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{149}+3}{14} x=\frac{3-\sqrt{149}}{14}
Připočítejte \frac{3}{14} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}