Vyřešte pro: y
y=\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3}\approx 0,193712943
y=-\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3}\approx -0,86037961
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
6y^{2}+4y-1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
y=\frac{-4±\sqrt{4^{2}-4\times 6\left(-1\right)}}{2\times 6}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 6 za a, 4 za b a -1 za c.
y=\frac{-4±\sqrt{16-4\times 6\left(-1\right)}}{2\times 6}
Umocněte číslo 4 na druhou.
y=\frac{-4±\sqrt{16-24\left(-1\right)}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -4 číslem 6.
y=\frac{-4±\sqrt{16+24}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -24 číslem -1.
y=\frac{-4±\sqrt{40}}{2\times 6}
Přidejte uživatele 16 do skupiny 24.
y=\frac{-4±2\sqrt{10}}{2\times 6}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 40.
y=\frac{-4±2\sqrt{10}}{12}
Vynásobte číslo 2 číslem 6.
y=\frac{2\sqrt{10}-4}{12}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-4±2\sqrt{10}}{12}, když ± je plus. Přidejte uživatele -4 do skupiny 2\sqrt{10}.
y=\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3}
Vydělte číslo -4+2\sqrt{10} číslem 12.
y=\frac{-2\sqrt{10}-4}{12}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-4±2\sqrt{10}}{12}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{10} od čísla -4.
y=-\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3}
Vydělte číslo -4-2\sqrt{10} číslem 12.
y=\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3} y=-\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
6y^{2}+4y-1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
6y^{2}+4y-1-\left(-1\right)=-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
6y^{2}+4y=-\left(-1\right)
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
6y^{2}+4y=1
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
\frac{6y^{2}+4y}{6}=\frac{1}{6}
Vydělte obě strany hodnotou 6.
y^{2}+\frac{4}{6}y=\frac{1}{6}
Dělení číslem 6 ruší násobení číslem 6.
y^{2}+\frac{2}{3}y=\frac{1}{6}
Vykraťte zlomek \frac{4}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
y^{2}+\frac{2}{3}y+\left(\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{1}{6}+\left(\frac{1}{3}\right)^{2}
Vydělte \frac{2}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{3}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
y^{2}+\frac{2}{3}y+\frac{1}{9}=\frac{1}{6}+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek \frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
y^{2}+\frac{2}{3}y+\frac{1}{9}=\frac{5}{18}
Připočítejte \frac{1}{6} ke \frac{1}{9} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(y+\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{5}{18}
Činitel y^{2}+\frac{2}{3}y+\frac{1}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(y+\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{5}{18}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
y+\frac{1}{3}=\frac{\sqrt{10}}{6} y+\frac{1}{3}=-\frac{\sqrt{10}}{6}
Proveďte zjednodušení.
y=\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3} y=-\frac{\sqrt{10}}{6}-\frac{1}{3}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{3} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}