Vyřešte pro: p
p=-\frac{1}{3}\approx -0,333333333
p = \frac{5}{2} = 2\frac{1}{2} = 2,5
Sdílet
Zkopírováno do schránky
6p^{2}-5-13p=0
Odečtěte 13p od obou stran.
6p^{2}-13p-5=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-13 ab=6\left(-5\right)=-30
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 6p^{2}+ap+bp-5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-30 2,-15 3,-10 5,-6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -30 produktu.
1-30=-29 2-15=-13 3-10=-7 5-6=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-15 b=2
Řešením je dvojice se součtem -13.
\left(6p^{2}-15p\right)+\left(2p-5\right)
Zapište 6p^{2}-13p-5 jako: \left(6p^{2}-15p\right)+\left(2p-5\right).
3p\left(2p-5\right)+2p-5
Vytkněte 3p z výrazu 6p^{2}-15p.
\left(2p-5\right)\left(3p+1\right)
Vytkněte společný člen 2p-5 s využitím distributivnosti.
p=\frac{5}{2} p=-\frac{1}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 2p-5=0 a 3p+1=0.
6p^{2}-5-13p=0
Odečtěte 13p od obou stran.
6p^{2}-13p-5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
p=\frac{-\left(-13\right)±\sqrt{\left(-13\right)^{2}-4\times 6\left(-5\right)}}{2\times 6}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 6 za a, -13 za b a -5 za c.
p=\frac{-\left(-13\right)±\sqrt{169-4\times 6\left(-5\right)}}{2\times 6}
Umocněte číslo -13 na druhou.
p=\frac{-\left(-13\right)±\sqrt{169-24\left(-5\right)}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -4 číslem 6.
p=\frac{-\left(-13\right)±\sqrt{169+120}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -24 číslem -5.
p=\frac{-\left(-13\right)±\sqrt{289}}{2\times 6}
Přidejte uživatele 169 do skupiny 120.
p=\frac{-\left(-13\right)±17}{2\times 6}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 289.
p=\frac{13±17}{2\times 6}
Opakem -13 je 13.
p=\frac{13±17}{12}
Vynásobte číslo 2 číslem 6.
p=\frac{30}{12}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{13±17}{12}, když ± je plus. Přidejte uživatele 13 do skupiny 17.
p=\frac{5}{2}
Vykraťte zlomek \frac{30}{12} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 6.
p=-\frac{4}{12}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{13±17}{12}, když ± je minus. Odečtěte číslo 17 od čísla 13.
p=-\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{-4}{12} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
p=\frac{5}{2} p=-\frac{1}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
6p^{2}-5-13p=0
Odečtěte 13p od obou stran.
6p^{2}-13p=5
Přidat 5 na obě strany. Po přičtení hodnoty nula dostaneme původní hodnotu.
\frac{6p^{2}-13p}{6}=\frac{5}{6}
Vydělte obě strany hodnotou 6.
p^{2}-\frac{13}{6}p=\frac{5}{6}
Dělení číslem 6 ruší násobení číslem 6.
p^{2}-\frac{13}{6}p+\left(-\frac{13}{12}\right)^{2}=\frac{5}{6}+\left(-\frac{13}{12}\right)^{2}
Vydělte -\frac{13}{6}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{13}{12}. Potom přidejte čtvereček -\frac{13}{12} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
p^{2}-\frac{13}{6}p+\frac{169}{144}=\frac{5}{6}+\frac{169}{144}
Umocněte zlomek -\frac{13}{12} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
p^{2}-\frac{13}{6}p+\frac{169}{144}=\frac{289}{144}
Připočítejte \frac{5}{6} ke \frac{169}{144} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(p-\frac{13}{12}\right)^{2}=\frac{289}{144}
Činitel p^{2}-\frac{13}{6}p+\frac{169}{144}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(p-\frac{13}{12}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{289}{144}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
p-\frac{13}{12}=\frac{17}{12} p-\frac{13}{12}=-\frac{17}{12}
Proveďte zjednodušení.
p=\frac{5}{2} p=-\frac{1}{3}
Připočítejte \frac{13}{12} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}