Vyřešte pro: p
p=\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4}\approx -0,271286446
p=-\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4}\approx -1,228713554
Sdílet
Zkopírováno do schránky
6p^{2}+9p+2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
p=\frac{-9±\sqrt{9^{2}-4\times 6\times 2}}{2\times 6}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 6 za a, 9 za b a 2 za c.
p=\frac{-9±\sqrt{81-4\times 6\times 2}}{2\times 6}
Umocněte číslo 9 na druhou.
p=\frac{-9±\sqrt{81-24\times 2}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -4 číslem 6.
p=\frac{-9±\sqrt{81-48}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -24 číslem 2.
p=\frac{-9±\sqrt{33}}{2\times 6}
Přidejte uživatele 81 do skupiny -48.
p=\frac{-9±\sqrt{33}}{12}
Vynásobte číslo 2 číslem 6.
p=\frac{\sqrt{33}-9}{12}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{-9±\sqrt{33}}{12}, když ± je plus. Přidejte uživatele -9 do skupiny \sqrt{33}.
p=\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4}
Vydělte číslo -9+\sqrt{33} číslem 12.
p=\frac{-\sqrt{33}-9}{12}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{-9±\sqrt{33}}{12}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{33} od čísla -9.
p=-\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4}
Vydělte číslo -9-\sqrt{33} číslem 12.
p=\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4} p=-\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4}
Rovnice je teď vyřešená.
6p^{2}+9p+2=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
6p^{2}+9p+2-2=-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
6p^{2}+9p=-2
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{6p^{2}+9p}{6}=-\frac{2}{6}
Vydělte obě strany hodnotou 6.
p^{2}+\frac{9}{6}p=-\frac{2}{6}
Dělení číslem 6 ruší násobení číslem 6.
p^{2}+\frac{3}{2}p=-\frac{2}{6}
Vykraťte zlomek \frac{9}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 3.
p^{2}+\frac{3}{2}p=-\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{-2}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
p^{2}+\frac{3}{2}p+\left(\frac{3}{4}\right)^{2}=-\frac{1}{3}+\left(\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte \frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
p^{2}+\frac{3}{2}p+\frac{9}{16}=-\frac{1}{3}+\frac{9}{16}
Umocněte zlomek \frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
p^{2}+\frac{3}{2}p+\frac{9}{16}=\frac{11}{48}
Připočítejte -\frac{1}{3} ke \frac{9}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(p+\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{11}{48}
Činitel p^{2}+\frac{3}{2}p+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(p+\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{11}{48}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
p+\frac{3}{4}=\frac{\sqrt{33}}{12} p+\frac{3}{4}=-\frac{\sqrt{33}}{12}
Proveďte zjednodušení.
p=\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4} p=-\frac{\sqrt{33}}{12}-\frac{3}{4}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{4} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}