Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{-\sqrt{19}i+3}{2}\approx 1,5-2,179449472i
x=\frac{3+\sqrt{19}i}{2}\approx 1,5+2,179449472i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-x^{2}+3x+5=12
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
-x^{2}+3x+5-12=12-12
Odečtěte hodnotu 12 od obou stran rovnice.
-x^{2}+3x+5-12=0
Odečtením čísla 12 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
-x^{2}+3x-7=0
Odečtěte číslo 12 od čísla 5.
x=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\left(-1\right)\left(-7\right)}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, 3 za b a -7 za c.
x=\frac{-3±\sqrt{9-4\left(-1\right)\left(-7\right)}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo 3 na druhou.
x=\frac{-3±\sqrt{9+4\left(-7\right)}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
x=\frac{-3±\sqrt{9-28}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo 4 číslem -7.
x=\frac{-3±\sqrt{-19}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 9 do skupiny -28.
x=\frac{-3±\sqrt{19}i}{2\left(-1\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -19.
x=\frac{-3±\sqrt{19}i}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
x=\frac{-3+\sqrt{19}i}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{19}i}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny i\sqrt{19}.
x=\frac{-\sqrt{19}i+3}{2}
Vydělte číslo -3+i\sqrt{19} číslem -2.
x=\frac{-\sqrt{19}i-3}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{19}i}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo i\sqrt{19} od čísla -3.
x=\frac{3+\sqrt{19}i}{2}
Vydělte číslo -3-i\sqrt{19} číslem -2.
x=\frac{-\sqrt{19}i+3}{2} x=\frac{3+\sqrt{19}i}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
-x^{2}+3x+5=12
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-x^{2}+3x+5-5=12-5
Odečtěte hodnotu 5 od obou stran rovnice.
-x^{2}+3x=12-5
Odečtením čísla 5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
-x^{2}+3x=7
Odečtěte číslo 5 od čísla 12.
\frac{-x^{2}+3x}{-1}=\frac{7}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
x^{2}+\frac{3}{-1}x=\frac{7}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
x^{2}-3x=\frac{7}{-1}
Vydělte číslo 3 číslem -1.
x^{2}-3x=-7
Vydělte číslo 7 číslem -1.
x^{2}-3x+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}=-7+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}
Koeficient (tj. -3) členu x vydělte číslem 2, abyste získali -\frac{3}{2}. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu -\frac{3}{2}. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
x^{2}-3x+\frac{9}{4}=-7+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek -\frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-3x+\frac{9}{4}=-\frac{19}{4}
Přidejte uživatele -7 do skupiny \frac{9}{4}.
\left(x-\frac{3}{2}\right)^{2}=-\frac{19}{4}
Rozložte rovnici x^{2}-3x+\frac{9}{4}. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{19}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{3}{2}=\frac{\sqrt{19}i}{2} x-\frac{3}{2}=-\frac{\sqrt{19}i}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3+\sqrt{19}i}{2} x=\frac{-\sqrt{19}i+3}{2}
Připočítejte \frac{3}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}