Rozložit
-\left(2x-1\right)\left(4x+5\right)
Vyhodnotit
5-6x-8x^{2}
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-8x^{2}-6x+5
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-6 ab=-8\times 5=-40
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako -8x^{2}+ax+bx+5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-40 2,-20 4,-10 5,-8
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -40 produktu.
1-40=-39 2-20=-18 4-10=-6 5-8=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=4 b=-10
Řešením je dvojice se součtem -6.
\left(-8x^{2}+4x\right)+\left(-10x+5\right)
Zapište -8x^{2}-6x+5 jako: \left(-8x^{2}+4x\right)+\left(-10x+5\right).
-4x\left(2x-1\right)-5\left(2x-1\right)
Koeficient -4x v prvním a -5 ve druhé skupině.
\left(2x-1\right)\left(-4x-5\right)
Vytkněte společný člen 2x-1 s využitím distributivnosti.
-8x^{2}-6x+5=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\left(-8\right)\times 5}}{2\left(-8\right)}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\left(-8\right)\times 5}}{2\left(-8\right)}
Umocněte číslo -6 na druhou.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+32\times 5}}{2\left(-8\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -8.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+160}}{2\left(-8\right)}
Vynásobte číslo 32 číslem 5.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{196}}{2\left(-8\right)}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 160.
x=\frac{-\left(-6\right)±14}{2\left(-8\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
x=\frac{6±14}{2\left(-8\right)}
Opakem -6 je 6.
x=\frac{6±14}{-16}
Vynásobte číslo 2 číslem -8.
x=\frac{20}{-16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±14}{-16}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 14.
x=-\frac{5}{4}
Vykraťte zlomek \frac{20}{-16} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=-\frac{8}{-16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±14}{-16}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla 6.
x=\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-8}{-16} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 8.
-8x^{2}-6x+5=-8\left(x-\left(-\frac{5}{4}\right)\right)\left(x-\frac{1}{2}\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte -\frac{5}{4} za x_{1} a \frac{1}{2} za x_{2}.
-8x^{2}-6x+5=-8\left(x+\frac{5}{4}\right)\left(x-\frac{1}{2}\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
-8x^{2}-6x+5=-8\times \frac{-4x-5}{-4}\left(x-\frac{1}{2}\right)
Připočítejte \frac{5}{4} ke x zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
-8x^{2}-6x+5=-8\times \frac{-4x-5}{-4}\times \frac{-2x+1}{-2}
Odečtěte zlomek \frac{1}{2} od zlomku x tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
-8x^{2}-6x+5=-8\times \frac{\left(-4x-5\right)\left(-2x+1\right)}{-4\left(-2\right)}
Vynásobte zlomek \frac{-4x-5}{-4} zlomkem \frac{-2x+1}{-2} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
-8x^{2}-6x+5=-8\times \frac{\left(-4x-5\right)\left(-2x+1\right)}{8}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
-8x^{2}-6x+5=-\left(-4x-5\right)\left(-2x+1\right)
Vykraťte 8, tj. největším společným dělitelem pro -8 a 8.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}