Vyřešte pro: x
x = \frac{3 \sqrt{21} + 3}{10} \approx 1,674772708
x=\frac{3-3\sqrt{21}}{10}\approx -1,074772708
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
5x^{2}-3x=9
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
5x^{2}-3x-9=9-9
Odečtěte hodnotu 9 od obou stran rovnice.
5x^{2}-3x-9=0
Odečtením čísla 9 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 5\left(-9\right)}}{2\times 5}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 5 za a, -3 za b a -9 za c.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 5\left(-9\right)}}{2\times 5}
Umocněte číslo -3 na druhou.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-20\left(-9\right)}}{2\times 5}
Vynásobte číslo -4 číslem 5.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+180}}{2\times 5}
Vynásobte číslo -20 číslem -9.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{189}}{2\times 5}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 180.
x=\frac{-\left(-3\right)±3\sqrt{21}}{2\times 5}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 189.
x=\frac{3±3\sqrt{21}}{2\times 5}
Opakem -3 je 3.
x=\frac{3±3\sqrt{21}}{10}
Vynásobte číslo 2 číslem 5.
x=\frac{3\sqrt{21}+3}{10}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±3\sqrt{21}}{10}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny 3\sqrt{21}.
x=\frac{3-3\sqrt{21}}{10}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±3\sqrt{21}}{10}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3\sqrt{21} od čísla 3.
x=\frac{3\sqrt{21}+3}{10} x=\frac{3-3\sqrt{21}}{10}
Rovnice je teď vyřešená.
5x^{2}-3x=9
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{5x^{2}-3x}{5}=\frac{9}{5}
Vydělte obě strany hodnotou 5.
x^{2}-\frac{3}{5}x=\frac{9}{5}
Dělení číslem 5 ruší násobení číslem 5.
x^{2}-\frac{3}{5}x+\left(-\frac{3}{10}\right)^{2}=\frac{9}{5}+\left(-\frac{3}{10}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{5}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{10}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{10} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{3}{5}x+\frac{9}{100}=\frac{9}{5}+\frac{9}{100}
Umocněte zlomek -\frac{3}{10} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{3}{5}x+\frac{9}{100}=\frac{189}{100}
Připočítejte \frac{9}{5} ke \frac{9}{100} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{3}{10}\right)^{2}=\frac{189}{100}
Činitel x^{2}-\frac{3}{5}x+\frac{9}{100}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{3}{10}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{189}{100}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{3}{10}=\frac{3\sqrt{21}}{10} x-\frac{3}{10}=-\frac{3\sqrt{21}}{10}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{21}+3}{10} x=\frac{3-3\sqrt{21}}{10}
Připočítejte \frac{3}{10} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}