Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{1565}+37}{98}\approx 0,781225315
x=\frac{37-\sqrt{1565}}{98}\approx -0,026123274
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
49x^{2}-37x-1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-37\right)±\sqrt{\left(-37\right)^{2}-4\times 49\left(-1\right)}}{2\times 49}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 49 za a, -37 za b a -1 za c.
x=\frac{-\left(-37\right)±\sqrt{1369-4\times 49\left(-1\right)}}{2\times 49}
Umocněte číslo -37 na druhou.
x=\frac{-\left(-37\right)±\sqrt{1369-196\left(-1\right)}}{2\times 49}
Vynásobte číslo -4 číslem 49.
x=\frac{-\left(-37\right)±\sqrt{1369+196}}{2\times 49}
Vynásobte číslo -196 číslem -1.
x=\frac{-\left(-37\right)±\sqrt{1565}}{2\times 49}
Přidejte uživatele 1369 do skupiny 196.
x=\frac{37±\sqrt{1565}}{2\times 49}
Opakem -37 je 37.
x=\frac{37±\sqrt{1565}}{98}
Vynásobte číslo 2 číslem 49.
x=\frac{\sqrt{1565}+37}{98}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{37±\sqrt{1565}}{98}, když ± je plus. Přidejte uživatele 37 do skupiny \sqrt{1565}.
x=\frac{37-\sqrt{1565}}{98}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{37±\sqrt{1565}}{98}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{1565} od čísla 37.
x=\frac{\sqrt{1565}+37}{98} x=\frac{37-\sqrt{1565}}{98}
Rovnice je teď vyřešená.
49x^{2}-37x-1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
49x^{2}-37x-1-\left(-1\right)=-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
49x^{2}-37x=-\left(-1\right)
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
49x^{2}-37x=1
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
\frac{49x^{2}-37x}{49}=\frac{1}{49}
Vydělte obě strany hodnotou 49.
x^{2}-\frac{37}{49}x=\frac{1}{49}
Dělení číslem 49 ruší násobení číslem 49.
x^{2}-\frac{37}{49}x+\left(-\frac{37}{98}\right)^{2}=\frac{1}{49}+\left(-\frac{37}{98}\right)^{2}
Vydělte -\frac{37}{49}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{37}{98}. Potom přidejte čtvereček -\frac{37}{98} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{37}{49}x+\frac{1369}{9604}=\frac{1}{49}+\frac{1369}{9604}
Umocněte zlomek -\frac{37}{98} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{37}{49}x+\frac{1369}{9604}=\frac{1565}{9604}
Připočítejte \frac{1}{49} ke \frac{1369}{9604} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{37}{98}\right)^{2}=\frac{1565}{9604}
Činitel x^{2}-\frac{37}{49}x+\frac{1369}{9604}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{37}{98}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{1565}{9604}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{37}{98}=\frac{\sqrt{1565}}{98} x-\frac{37}{98}=-\frac{\sqrt{1565}}{98}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{1565}+37}{98} x=\frac{37-\sqrt{1565}}{98}
Připočítejte \frac{37}{98} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}