Vyřešte pro: x
x=\frac{4\sqrt{46}-1}{49}\approx 0,533251427
x=\frac{-4\sqrt{46}-1}{49}\approx -0,574067754
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
49x^{2}+2x-15=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\times 49\left(-15\right)}}{2\times 49}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 49 za a, 2 za b a -15 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\times 49\left(-15\right)}}{2\times 49}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4-196\left(-15\right)}}{2\times 49}
Vynásobte číslo -4 číslem 49.
x=\frac{-2±\sqrt{4+2940}}{2\times 49}
Vynásobte číslo -196 číslem -15.
x=\frac{-2±\sqrt{2944}}{2\times 49}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 2940.
x=\frac{-2±8\sqrt{46}}{2\times 49}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 2944.
x=\frac{-2±8\sqrt{46}}{98}
Vynásobte číslo 2 číslem 49.
x=\frac{8\sqrt{46}-2}{98}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±8\sqrt{46}}{98}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 8\sqrt{46}.
x=\frac{4\sqrt{46}-1}{49}
Vydělte číslo -2+8\sqrt{46} číslem 98.
x=\frac{-8\sqrt{46}-2}{98}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±8\sqrt{46}}{98}, když ± je minus. Odečtěte číslo 8\sqrt{46} od čísla -2.
x=\frac{-4\sqrt{46}-1}{49}
Vydělte číslo -2-8\sqrt{46} číslem 98.
x=\frac{4\sqrt{46}-1}{49} x=\frac{-4\sqrt{46}-1}{49}
Rovnice je teď vyřešená.
49x^{2}+2x-15=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
49x^{2}+2x-15-\left(-15\right)=-\left(-15\right)
Připočítejte 15 k oběma stranám rovnice.
49x^{2}+2x=-\left(-15\right)
Odečtením čísla -15 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
49x^{2}+2x=15
Odečtěte číslo -15 od čísla 0.
\frac{49x^{2}+2x}{49}=\frac{15}{49}
Vydělte obě strany hodnotou 49.
x^{2}+\frac{2}{49}x=\frac{15}{49}
Dělení číslem 49 ruší násobení číslem 49.
x^{2}+\frac{2}{49}x+\left(\frac{1}{49}\right)^{2}=\frac{15}{49}+\left(\frac{1}{49}\right)^{2}
Vydělte \frac{2}{49}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{49}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{49} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{2}{49}x+\frac{1}{2401}=\frac{15}{49}+\frac{1}{2401}
Umocněte zlomek \frac{1}{49} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{2}{49}x+\frac{1}{2401}=\frac{736}{2401}
Připočítejte \frac{15}{49} ke \frac{1}{2401} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{49}\right)^{2}=\frac{736}{2401}
Činitel x^{2}+\frac{2}{49}x+\frac{1}{2401}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{49}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{736}{2401}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{49}=\frac{4\sqrt{46}}{49} x+\frac{1}{49}=-\frac{4\sqrt{46}}{49}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{4\sqrt{46}-1}{49} x=\frac{-4\sqrt{46}-1}{49}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{49} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}