Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{193} + 7}{8} \approx 2,611555499
x=\frac{7-\sqrt{193}}{8}\approx -0,861555499
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
4x^{2}-7x-9=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\times 4\left(-9\right)}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, -7 za b a -9 za c.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\times 4\left(-9\right)}}{2\times 4}
Umocněte číslo -7 na druhou.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-16\left(-9\right)}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49+144}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem -9.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{193}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 144.
x=\frac{7±\sqrt{193}}{2\times 4}
Opakem -7 je 7.
x=\frac{7±\sqrt{193}}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=\frac{\sqrt{193}+7}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±\sqrt{193}}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny \sqrt{193}.
x=\frac{7-\sqrt{193}}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±\sqrt{193}}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{193} od čísla 7.
x=\frac{\sqrt{193}+7}{8} x=\frac{7-\sqrt{193}}{8}
Rovnice je teď vyřešená.
4x^{2}-7x-9=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
4x^{2}-7x-9-\left(-9\right)=-\left(-9\right)
Připočítejte 9 k oběma stranám rovnice.
4x^{2}-7x=-\left(-9\right)
Odečtením čísla -9 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
4x^{2}-7x=9
Odečtěte číslo -9 od čísla 0.
\frac{4x^{2}-7x}{4}=\frac{9}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
x^{2}-\frac{7}{4}x=\frac{9}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
x^{2}-\frac{7}{4}x+\left(-\frac{7}{8}\right)^{2}=\frac{9}{4}+\left(-\frac{7}{8}\right)^{2}
Vydělte -\frac{7}{4}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{7}{8}. Potom přidejte čtvereček -\frac{7}{8} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{7}{4}x+\frac{49}{64}=\frac{9}{4}+\frac{49}{64}
Umocněte zlomek -\frac{7}{8} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{7}{4}x+\frac{49}{64}=\frac{193}{64}
Připočítejte \frac{9}{4} ke \frac{49}{64} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{7}{8}\right)^{2}=\frac{193}{64}
Činitel x^{2}-\frac{7}{4}x+\frac{49}{64}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{7}{8}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{193}{64}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{7}{8}=\frac{\sqrt{193}}{8} x-\frac{7}{8}=-\frac{\sqrt{193}}{8}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{193}+7}{8} x=\frac{7-\sqrt{193}}{8}
Připočítejte \frac{7}{8} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}