Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{6}-1}{2}\approx 0,724744871
x=\frac{-\sqrt{6}-1}{2}\approx -1,724744871
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
4x^{2}+4x=5
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
4x^{2}+4x-5=5-5
Odečtěte hodnotu 5 od obou stran rovnice.
4x^{2}+4x-5=0
Odečtením čísla 5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x=\frac{-4±\sqrt{4^{2}-4\times 4\left(-5\right)}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, 4 za b a -5 za c.
x=\frac{-4±\sqrt{16-4\times 4\left(-5\right)}}{2\times 4}
Umocněte číslo 4 na druhou.
x=\frac{-4±\sqrt{16-16\left(-5\right)}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
x=\frac{-4±\sqrt{16+80}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem -5.
x=\frac{-4±\sqrt{96}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 16 do skupiny 80.
x=\frac{-4±4\sqrt{6}}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 96.
x=\frac{-4±4\sqrt{6}}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=\frac{4\sqrt{6}-4}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4±4\sqrt{6}}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele -4 do skupiny 4\sqrt{6}.
x=\frac{\sqrt{6}-1}{2}
Vydělte číslo -4+4\sqrt{6} číslem 8.
x=\frac{-4\sqrt{6}-4}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4±4\sqrt{6}}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 4\sqrt{6} od čísla -4.
x=\frac{-\sqrt{6}-1}{2}
Vydělte číslo -4-4\sqrt{6} číslem 8.
x=\frac{\sqrt{6}-1}{2} x=\frac{-\sqrt{6}-1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
4x^{2}+4x=5
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{4x^{2}+4x}{4}=\frac{5}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
x^{2}+\frac{4}{4}x=\frac{5}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
x^{2}+x=\frac{5}{4}
Vydělte číslo 4 číslem 4.
x^{2}+x+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{5}{4}+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte 1, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=\frac{5+1}{4}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=\frac{3}{2}
Připočítejte \frac{5}{4} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{3}{2}
Činitel x^{2}+x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{3}{2}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{6}}{2} x+\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{6}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{6}-1}{2} x=\frac{-\sqrt{6}-1}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}