Rozložit
2\left(x+7\right)\left(2x+1\right)
Vyhodnotit
2\left(x+7\right)\left(2x+1\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2\left(2x^{2}+15x+7\right)
Vytkněte 2 před závorku.
a+b=15 ab=2\times 7=14
Zvažte 2x^{2}+15x+7. Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 2x^{2}+ax+bx+7. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,14 2,7
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že a+b je pozitivní, a a b jsou kladné. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 14 produktu.
1+14=15 2+7=9
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=1 b=14
Řešením je dvojice se součtem 15.
\left(2x^{2}+x\right)+\left(14x+7\right)
Zapište 2x^{2}+15x+7 jako: \left(2x^{2}+x\right)+\left(14x+7\right).
x\left(2x+1\right)+7\left(2x+1\right)
Koeficient x v prvním a 7 ve druhé skupině.
\left(2x+1\right)\left(x+7\right)
Vytkněte společný člen 2x+1 s využitím distributivnosti.
2\left(2x+1\right)\left(x+7\right)
Přepište celý rozložený výraz.
4x^{2}+30x+14=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-30±\sqrt{30^{2}-4\times 4\times 14}}{2\times 4}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-30±\sqrt{900-4\times 4\times 14}}{2\times 4}
Umocněte číslo 30 na druhou.
x=\frac{-30±\sqrt{900-16\times 14}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
x=\frac{-30±\sqrt{900-224}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem 14.
x=\frac{-30±\sqrt{676}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 900 do skupiny -224.
x=\frac{-30±26}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 676.
x=\frac{-30±26}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=-\frac{4}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-30±26}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele -30 do skupiny 26.
x=-\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-4}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=-\frac{56}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-30±26}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 26 od čísla -30.
x=-7
Vydělte číslo -56 číslem 8.
4x^{2}+30x+14=4\left(x-\left(-\frac{1}{2}\right)\right)\left(x-\left(-7\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte -\frac{1}{2} za x_{1} a -7 za x_{2}.
4x^{2}+30x+14=4\left(x+\frac{1}{2}\right)\left(x+7\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
4x^{2}+30x+14=4\times \frac{2x+1}{2}\left(x+7\right)
Připočítejte \frac{1}{2} ke x zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
4x^{2}+30x+14=2\left(2x+1\right)\left(x+7\right)
Vykraťte 2, tj. největším společným dělitelem pro 4 a 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}