Rozložit
\left(2x+5\right)^{2}
Vyhodnotit
\left(2x+5\right)^{2}
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=20 ab=4\times 25=100
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 4x^{2}+ax+bx+25. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,100 2,50 4,25 5,20 10,10
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že a+b je pozitivní, a a b jsou kladné. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 100 produktu.
1+100=101 2+50=52 4+25=29 5+20=25 10+10=20
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=10 b=10
Řešením je dvojice se součtem 20.
\left(4x^{2}+10x\right)+\left(10x+25\right)
Zapište 4x^{2}+20x+25 jako: \left(4x^{2}+10x\right)+\left(10x+25\right).
2x\left(2x+5\right)+5\left(2x+5\right)
Koeficient 2x v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(2x+5\right)\left(2x+5\right)
Vytkněte společný člen 2x+5 s využitím distributivnosti.
\left(2x+5\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
factor(4x^{2}+20x+25)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(4,20,25)=1
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
\sqrt{4x^{2}}=2x
Najděte druhou odmocninu vedoucího členu, 4x^{2}.
\sqrt{25}=5
Najděte druhou odmocninu koncového členu, 25.
\left(2x+5\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
4x^{2}+20x+25=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-20±\sqrt{20^{2}-4\times 4\times 25}}{2\times 4}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-20±\sqrt{400-4\times 4\times 25}}{2\times 4}
Umocněte číslo 20 na druhou.
x=\frac{-20±\sqrt{400-16\times 25}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
x=\frac{-20±\sqrt{400-400}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem 25.
x=\frac{-20±\sqrt{0}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 400 do skupiny -400.
x=\frac{-20±0}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
x=\frac{-20±0}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
4x^{2}+20x+25=4\left(x-\left(-\frac{5}{2}\right)\right)\left(x-\left(-\frac{5}{2}\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte -\frac{5}{2} za x_{1} a -\frac{5}{2} za x_{2}.
4x^{2}+20x+25=4\left(x+\frac{5}{2}\right)\left(x+\frac{5}{2}\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
4x^{2}+20x+25=4\times \frac{2x+5}{2}\left(x+\frac{5}{2}\right)
Připočítejte \frac{5}{2} ke x zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
4x^{2}+20x+25=4\times \frac{2x+5}{2}\times \frac{2x+5}{2}
Připočítejte \frac{5}{2} ke x zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
4x^{2}+20x+25=4\times \frac{\left(2x+5\right)\left(2x+5\right)}{2\times 2}
Vynásobte zlomek \frac{2x+5}{2} zlomkem \frac{2x+5}{2} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
4x^{2}+20x+25=4\times \frac{\left(2x+5\right)\left(2x+5\right)}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
4x^{2}+20x+25=\left(2x+5\right)\left(2x+5\right)
Vykraťte 4, tj. největším společným dělitelem pro 4 a 4.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}