Vyřešte pro: p
p = -\frac{5}{4} = -1\frac{1}{4} = -1,25
p=2
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-3 ab=4\left(-10\right)=-40
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 4p^{2}+ap+bp-10. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-40 2,-20 4,-10 5,-8
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -40 produktu.
1-40=-39 2-20=-18 4-10=-6 5-8=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-8 b=5
Řešením je dvojice se součtem -3.
\left(4p^{2}-8p\right)+\left(5p-10\right)
Zapište 4p^{2}-3p-10 jako: \left(4p^{2}-8p\right)+\left(5p-10\right).
4p\left(p-2\right)+5\left(p-2\right)
Koeficient 4p v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(p-2\right)\left(4p+5\right)
Vytkněte společný člen p-2 s využitím distributivnosti.
p=2 p=-\frac{5}{4}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte p-2=0 a 4p+5=0.
4p^{2}-3p-10=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
p=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 4\left(-10\right)}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, -3 za b a -10 za c.
p=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 4\left(-10\right)}}{2\times 4}
Umocněte číslo -3 na druhou.
p=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-16\left(-10\right)}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
p=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+160}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem -10.
p=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{169}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 160.
p=\frac{-\left(-3\right)±13}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 169.
p=\frac{3±13}{2\times 4}
Opakem -3 je 3.
p=\frac{3±13}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
p=\frac{16}{8}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{3±13}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny 13.
p=2
Vydělte číslo 16 číslem 8.
p=-\frac{10}{8}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{3±13}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 13 od čísla 3.
p=-\frac{5}{4}
Vykraťte zlomek \frac{-10}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
p=2 p=-\frac{5}{4}
Rovnice je teď vyřešená.
4p^{2}-3p-10=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
4p^{2}-3p-10-\left(-10\right)=-\left(-10\right)
Připočítejte 10 k oběma stranám rovnice.
4p^{2}-3p=-\left(-10\right)
Odečtením čísla -10 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
4p^{2}-3p=10
Odečtěte číslo -10 od čísla 0.
\frac{4p^{2}-3p}{4}=\frac{10}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
p^{2}-\frac{3}{4}p=\frac{10}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
p^{2}-\frac{3}{4}p=\frac{5}{2}
Vykraťte zlomek \frac{10}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
p^{2}-\frac{3}{4}p+\left(-\frac{3}{8}\right)^{2}=\frac{5}{2}+\left(-\frac{3}{8}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{4}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{8}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{8} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
p^{2}-\frac{3}{4}p+\frac{9}{64}=\frac{5}{2}+\frac{9}{64}
Umocněte zlomek -\frac{3}{8} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
p^{2}-\frac{3}{4}p+\frac{9}{64}=\frac{169}{64}
Připočítejte \frac{5}{2} ke \frac{9}{64} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(p-\frac{3}{8}\right)^{2}=\frac{169}{64}
Činitel p^{2}-\frac{3}{4}p+\frac{9}{64}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(p-\frac{3}{8}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{169}{64}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
p-\frac{3}{8}=\frac{13}{8} p-\frac{3}{8}=-\frac{13}{8}
Proveďte zjednodušení.
p=2 p=-\frac{5}{4}
Připočítejte \frac{3}{8} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}