Vyřešte pro: X
X=\frac{1}{2}=0,5
X=1
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2X^{2}-3X+1=0
Vydělte obě strany hodnotou 2.
a+b=-3 ab=2\times 1=2
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 2X^{2}+aX+bX+1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-2 b=-1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(2X^{2}-2X\right)+\left(-X+1\right)
Zapište 2X^{2}-3X+1 jako: \left(2X^{2}-2X\right)+\left(-X+1\right).
2X\left(X-1\right)-\left(X-1\right)
Koeficient 2X v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(X-1\right)\left(2X-1\right)
Vytkněte společný člen X-1 s využitím distributivnosti.
X=1 X=\frac{1}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte X-1=0 a 2X-1=0.
4X^{2}-6X+2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
X=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\times 4\times 2}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, -6 za b a 2 za c.
X=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\times 4\times 2}}{2\times 4}
Umocněte číslo -6 na druhou.
X=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-16\times 2}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
X=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-32}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem 2.
X=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{4}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 36 do skupiny -32.
X=\frac{-\left(-6\right)±2}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 4.
X=\frac{6±2}{2\times 4}
Opakem -6 je 6.
X=\frac{6±2}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
X=\frac{8}{8}
Teď vyřešte rovnici X=\frac{6±2}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 2.
X=1
Vydělte číslo 8 číslem 8.
X=\frac{4}{8}
Teď vyřešte rovnici X=\frac{6±2}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2 od čísla 6.
X=\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{4}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
X=1 X=\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
4X^{2}-6X+2=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
4X^{2}-6X+2-2=-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
4X^{2}-6X=-2
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{4X^{2}-6X}{4}=-\frac{2}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
X^{2}+\left(-\frac{6}{4}\right)X=-\frac{2}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
X^{2}-\frac{3}{2}X=-\frac{2}{4}
Vykraťte zlomek \frac{-6}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
X^{2}-\frac{3}{2}X=-\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-2}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
X^{2}-\frac{3}{2}X+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}=-\frac{1}{2}+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
X^{2}-\frac{3}{2}X+\frac{9}{16}=-\frac{1}{2}+\frac{9}{16}
Umocněte zlomek -\frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
X^{2}-\frac{3}{2}X+\frac{9}{16}=\frac{1}{16}
Připočítejte -\frac{1}{2} ke \frac{9}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(X-\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{1}{16}
Činitel X^{2}-\frac{3}{2}X+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(X-\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{1}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
X-\frac{3}{4}=\frac{1}{4} X-\frac{3}{4}=-\frac{1}{4}
Proveďte zjednodušení.
X=1 X=\frac{1}{2}
Připočítejte \frac{3}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}