Vyřešte pro: x
x = -\frac{3}{2} = -1\frac{1}{2} = -1,5
x = \frac{5}{2} = 2\frac{1}{2} = 2,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-4 ab=4\left(-15\right)=-60
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 4x^{2}+ax+bx-15. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-60 2,-30 3,-20 4,-15 5,-12 6,-10
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -60 produktu.
1-60=-59 2-30=-28 3-20=-17 4-15=-11 5-12=-7 6-10=-4
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-10 b=6
Řešením je dvojice se součtem -4.
\left(4x^{2}-10x\right)+\left(6x-15\right)
Zapište 4x^{2}-4x-15 jako: \left(4x^{2}-10x\right)+\left(6x-15\right).
2x\left(2x-5\right)+3\left(2x-5\right)
Koeficient 2x v prvním a 3 ve druhé skupině.
\left(2x-5\right)\left(2x+3\right)
Vytkněte společný člen 2x-5 s využitím distributivnosti.
x=\frac{5}{2} x=-\frac{3}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 2x-5=0 a 2x+3=0.
4x^{2}-4x-15=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{\left(-4\right)^{2}-4\times 4\left(-15\right)}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, -4 za b a -15 za c.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16-4\times 4\left(-15\right)}}{2\times 4}
Umocněte číslo -4 na druhou.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16-16\left(-15\right)}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16+240}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem -15.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{256}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 16 do skupiny 240.
x=\frac{-\left(-4\right)±16}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 256.
x=\frac{4±16}{2\times 4}
Opakem -4 je 4.
x=\frac{4±16}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=\frac{20}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{4±16}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele 4 do skupiny 16.
x=\frac{5}{2}
Vykraťte zlomek \frac{20}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=-\frac{12}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{4±16}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 16 od čísla 4.
x=-\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-12}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=\frac{5}{2} x=-\frac{3}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
4x^{2}-4x-15=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
4x^{2}-4x-15-\left(-15\right)=-\left(-15\right)
Připočítejte 15 k oběma stranám rovnice.
4x^{2}-4x=-\left(-15\right)
Odečtením čísla -15 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
4x^{2}-4x=15
Odečtěte číslo -15 od čísla 0.
\frac{4x^{2}-4x}{4}=\frac{15}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
x^{2}+\left(-\frac{4}{4}\right)x=\frac{15}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
x^{2}-x=\frac{15}{4}
Vydělte číslo -4 číslem 4.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{15}{4}+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{15+1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=4
Připočítejte \frac{15}{4} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=4
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{4}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=2 x-\frac{1}{2}=-2
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{5}{2} x=-\frac{3}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}