Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{13} + 1}{4} \approx 1,151387819
x=\frac{1-\sqrt{13}}{4}\approx -0,651387819
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
4x^{2}-2x-3=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\times 4\left(-3\right)}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, -2 za b a -3 za c.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\times 4\left(-3\right)}}{2\times 4}
Umocněte číslo -2 na druhou.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-16\left(-3\right)}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+48}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem -3.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{52}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 48.
x=\frac{-\left(-2\right)±2\sqrt{13}}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 52.
x=\frac{2±2\sqrt{13}}{2\times 4}
Opakem -2 je 2.
x=\frac{2±2\sqrt{13}}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=\frac{2\sqrt{13}+2}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±2\sqrt{13}}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 2\sqrt{13}.
x=\frac{\sqrt{13}+1}{4}
Vydělte číslo 2+2\sqrt{13} číslem 8.
x=\frac{2-2\sqrt{13}}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±2\sqrt{13}}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{13} od čísla 2.
x=\frac{1-\sqrt{13}}{4}
Vydělte číslo 2-2\sqrt{13} číslem 8.
x=\frac{\sqrt{13}+1}{4} x=\frac{1-\sqrt{13}}{4}
Rovnice je teď vyřešená.
4x^{2}-2x-3=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
4x^{2}-2x-3-\left(-3\right)=-\left(-3\right)
Připočítejte 3 k oběma stranám rovnice.
4x^{2}-2x=-\left(-3\right)
Odečtením čísla -3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
4x^{2}-2x=3
Odečtěte číslo -3 od čísla 0.
\frac{4x^{2}-2x}{4}=\frac{3}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
x^{2}+\left(-\frac{2}{4}\right)x=\frac{3}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
x^{2}-\frac{1}{2}x=\frac{3}{4}
Vykraťte zlomek \frac{-2}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{3}{4}+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{3}{4}+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek -\frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{13}{16}
Připočítejte \frac{3}{4} ke \frac{1}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{13}{16}
Činitel x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{13}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{4}=\frac{\sqrt{13}}{4} x-\frac{1}{4}=-\frac{\sqrt{13}}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{13}+1}{4} x=\frac{1-\sqrt{13}}{4}
Připočítejte \frac{1}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}