Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{-4+\sqrt{1454}i}{49}\approx -0,081632653+0,778190856i
x=\frac{-\sqrt{1454}i-4}{49}\approx -0,081632653-0,778190856i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-8x-49x^{2}=30
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
-8x-49x^{2}-30=0
Odečtěte 30 od obou stran.
-49x^{2}-8x-30=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{\left(-8\right)^{2}-4\left(-49\right)\left(-30\right)}}{2\left(-49\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -49 za a, -8 za b a -30 za c.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-4\left(-49\right)\left(-30\right)}}{2\left(-49\right)}
Umocněte číslo -8 na druhou.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64+196\left(-30\right)}}{2\left(-49\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -49.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-5880}}{2\left(-49\right)}
Vynásobte číslo 196 číslem -30.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{-5816}}{2\left(-49\right)}
Přidejte uživatele 64 do skupiny -5880.
x=\frac{-\left(-8\right)±2\sqrt{1454}i}{2\left(-49\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -5816.
x=\frac{8±2\sqrt{1454}i}{2\left(-49\right)}
Opakem -8 je 8.
x=\frac{8±2\sqrt{1454}i}{-98}
Vynásobte číslo 2 číslem -49.
x=\frac{8+2\sqrt{1454}i}{-98}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±2\sqrt{1454}i}{-98}, když ± je plus. Přidejte uživatele 8 do skupiny 2i\sqrt{1454}.
x=\frac{-\sqrt{1454}i-4}{49}
Vydělte číslo 8+2i\sqrt{1454} číslem -98.
x=\frac{-2\sqrt{1454}i+8}{-98}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±2\sqrt{1454}i}{-98}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2i\sqrt{1454} od čísla 8.
x=\frac{-4+\sqrt{1454}i}{49}
Vydělte číslo 8-2i\sqrt{1454} číslem -98.
x=\frac{-\sqrt{1454}i-4}{49} x=\frac{-4+\sqrt{1454}i}{49}
Rovnice je teď vyřešená.
-8x-49x^{2}=30
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
-49x^{2}-8x=30
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-49x^{2}-8x}{-49}=\frac{30}{-49}
Vydělte obě strany hodnotou -49.
x^{2}+\left(-\frac{8}{-49}\right)x=\frac{30}{-49}
Dělení číslem -49 ruší násobení číslem -49.
x^{2}+\frac{8}{49}x=\frac{30}{-49}
Vydělte číslo -8 číslem -49.
x^{2}+\frac{8}{49}x=-\frac{30}{49}
Vydělte číslo 30 číslem -49.
x^{2}+\frac{8}{49}x+\left(\frac{4}{49}\right)^{2}=-\frac{30}{49}+\left(\frac{4}{49}\right)^{2}
Vydělte \frac{8}{49}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{4}{49}. Potom přidejte čtvereček \frac{4}{49} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{8}{49}x+\frac{16}{2401}=-\frac{30}{49}+\frac{16}{2401}
Umocněte zlomek \frac{4}{49} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{8}{49}x+\frac{16}{2401}=-\frac{1454}{2401}
Připočítejte -\frac{30}{49} ke \frac{16}{2401} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{4}{49}\right)^{2}=-\frac{1454}{2401}
Činitel x^{2}+\frac{8}{49}x+\frac{16}{2401}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{4}{49}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{1454}{2401}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{4}{49}=\frac{\sqrt{1454}i}{49} x+\frac{4}{49}=-\frac{\sqrt{1454}i}{49}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{-4+\sqrt{1454}i}{49} x=\frac{-\sqrt{1454}i-4}{49}
Odečtěte hodnotu \frac{4}{49} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}