Rozložit
\left(3y-2\right)\left(y+5\right)
Vyhodnotit
\left(3y-2\right)\left(y+5\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=13 ab=3\left(-10\right)=-30
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 3y^{2}+ay+by-10. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,30 -2,15 -3,10 -5,6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -30 produktu.
-1+30=29 -2+15=13 -3+10=7 -5+6=1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-2 b=15
Řešením je dvojice se součtem 13.
\left(3y^{2}-2y\right)+\left(15y-10\right)
Zapište 3y^{2}+13y-10 jako: \left(3y^{2}-2y\right)+\left(15y-10\right).
y\left(3y-2\right)+5\left(3y-2\right)
Koeficient y v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(3y-2\right)\left(y+5\right)
Vytkněte společný člen 3y-2 s využitím distributivnosti.
3y^{2}+13y-10=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
y=\frac{-13±\sqrt{13^{2}-4\times 3\left(-10\right)}}{2\times 3}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
y=\frac{-13±\sqrt{169-4\times 3\left(-10\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 13 na druhou.
y=\frac{-13±\sqrt{169-12\left(-10\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
y=\frac{-13±\sqrt{169+120}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -10.
y=\frac{-13±\sqrt{289}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 169 do skupiny 120.
y=\frac{-13±17}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 289.
y=\frac{-13±17}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
y=\frac{4}{6}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-13±17}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -13 do skupiny 17.
y=\frac{2}{3}
Vykraťte zlomek \frac{4}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
y=-\frac{30}{6}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-13±17}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 17 od čísla -13.
y=-5
Vydělte číslo -30 číslem 6.
3y^{2}+13y-10=3\left(y-\frac{2}{3}\right)\left(y-\left(-5\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{2}{3} za x_{1} a -5 za x_{2}.
3y^{2}+13y-10=3\left(y-\frac{2}{3}\right)\left(y+5\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
3y^{2}+13y-10=3\times \frac{3y-2}{3}\left(y+5\right)
Odečtěte zlomek \frac{2}{3} od zlomku y tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
3y^{2}+13y-10=\left(3y-2\right)\left(y+5\right)
Vykraťte 3, tj. největším společným dělitelem pro 3 a 3.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}