Vyřešte pro: x
x=\frac{1}{3}\approx 0,333333333
x=2
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-7 ab=3\times 2=6
Rovnici vyřešíte tak, že rozložíte levou stranu vytýkáním. Levou stranu je nutné nejdříve přepsat jako: 3x^{2}+ax+bx+2. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-6 -2,-3
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 6 produktu.
-1-6=-7 -2-3=-5
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-6 b=-1
Řešením je dvojice se součtem -7.
\left(3x^{2}-6x\right)+\left(-x+2\right)
Zapište 3x^{2}-7x+2 jako: \left(3x^{2}-6x\right)+\left(-x+2\right).
3x\left(x-2\right)-\left(x-2\right)
Vytkněte 3x z první závorky a -1 z druhé závorky.
\left(x-2\right)\left(3x-1\right)
Vytkněte společný člen x-2 s využitím distributivnosti.
x=2 x=\frac{1}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-2=0 a 3x-1=0.
3x^{2}-7x+2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\times 3\times 2}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -7 za b a 2 za c.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\times 3\times 2}}{2\times 3}
Umocněte číslo -7 na druhou.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-12\times 2}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-24}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem 2.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{25}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 49 do skupiny -24.
x=\frac{-\left(-7\right)±5}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 25.
x=\frac{7±5}{2\times 3}
Opakem -7 je 7.
x=\frac{7±5}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{12}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±5}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny 5.
x=2
Vydělte číslo 12 číslem 6.
x=\frac{2}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±5}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 5 od čísla 7.
x=\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{2}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=2 x=\frac{1}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}-7x+2=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}-7x+2-2=-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
3x^{2}-7x=-2
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{3x^{2}-7x}{3}=-\frac{2}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}-\frac{7}{3}x=-\frac{2}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-\frac{7}{3}x+\left(-\frac{7}{6}\right)^{2}=-\frac{2}{3}+\left(-\frac{7}{6}\right)^{2}
Koeficient (tj. -\frac{7}{3}) členu x vydělte číslem 2, abyste získali -\frac{7}{6}. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu -\frac{7}{6}. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
x^{2}-\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}=-\frac{2}{3}+\frac{49}{36}
Umocněte zlomek -\frac{7}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}=\frac{25}{36}
Připočítejte -\frac{2}{3} ke \frac{49}{36} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{7}{6}\right)^{2}=\frac{25}{36}
Rozložte rovnici x^{2}-\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{7}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{25}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{7}{6}=\frac{5}{6} x-\frac{7}{6}=-\frac{5}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=2 x=\frac{1}{3}
Připočítejte \frac{7}{6} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}