Vyřešte pro: x
x=-2
x = \frac{8}{3} = 2\frac{2}{3} \approx 2,666666667
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-2 ab=3\left(-16\right)=-48
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 3x^{2}+ax+bx-16. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-48 2,-24 3,-16 4,-12 6,-8
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -48 produktu.
1-48=-47 2-24=-22 3-16=-13 4-12=-8 6-8=-2
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-8 b=6
Řešením je dvojice se součtem -2.
\left(3x^{2}-8x\right)+\left(6x-16\right)
Zapište 3x^{2}-2x-16 jako: \left(3x^{2}-8x\right)+\left(6x-16\right).
x\left(3x-8\right)+2\left(3x-8\right)
Koeficient x v prvním a 2 ve druhé skupině.
\left(3x-8\right)\left(x+2\right)
Vytkněte společný člen 3x-8 s využitím distributivnosti.
x=\frac{8}{3} x=-2
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 3x-8=0 a x+2=0.
3x^{2}-2x-16=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\times 3\left(-16\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -2 za b a -16 za c.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\times 3\left(-16\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo -2 na druhou.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-12\left(-16\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+192}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -16.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{196}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 192.
x=\frac{-\left(-2\right)±14}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
x=\frac{2±14}{2\times 3}
Opakem -2 je 2.
x=\frac{2±14}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{16}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±14}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 14.
x=\frac{8}{3}
Vykraťte zlomek \frac{16}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{12}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±14}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla 2.
x=-2
Vydělte číslo -12 číslem 6.
x=\frac{8}{3} x=-2
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}-2x-16=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}-2x-16-\left(-16\right)=-\left(-16\right)
Připočítejte 16 k oběma stranám rovnice.
3x^{2}-2x=-\left(-16\right)
Odečtením čísla -16 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3x^{2}-2x=16
Odečtěte číslo -16 od čísla 0.
\frac{3x^{2}-2x}{3}=\frac{16}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}-\frac{2}{3}x=\frac{16}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{16}{3}+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{2}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{16}{3}+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek -\frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{49}{9}
Připočítejte \frac{16}{3} ke \frac{1}{9} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{49}{9}
Činitel x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{3}=\frac{7}{3} x-\frac{1}{3}=-\frac{7}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{8}{3} x=-2
Připočítejte \frac{1}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}