Vyřešte pro: x
x = -\frac{8}{5} = -1\frac{3}{5} = -1,6
x = \frac{5}{3} = 1\frac{2}{3} \approx 1,666666667
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
15x^{2}-x=40
Vynásobte obě strany rovnice hodnotou 5.
15x^{2}-x-40=0
Odečtěte 40 od obou stran.
a+b=-1 ab=15\left(-40\right)=-600
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 15x^{2}+ax+bx-40. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-600 2,-300 3,-200 4,-150 5,-120 6,-100 8,-75 10,-60 12,-50 15,-40 20,-30 24,-25
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -600 produktu.
1-600=-599 2-300=-298 3-200=-197 4-150=-146 5-120=-115 6-100=-94 8-75=-67 10-60=-50 12-50=-38 15-40=-25 20-30=-10 24-25=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-25 b=24
Řešením je dvojice se součtem -1.
\left(15x^{2}-25x\right)+\left(24x-40\right)
Zapište 15x^{2}-x-40 jako: \left(15x^{2}-25x\right)+\left(24x-40\right).
5x\left(3x-5\right)+8\left(3x-5\right)
Koeficient 5x v prvním a 8 ve druhé skupině.
\left(3x-5\right)\left(5x+8\right)
Vytkněte společný člen 3x-5 s využitím distributivnosti.
x=\frac{5}{3} x=-\frac{8}{5}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 3x-5=0 a 5x+8=0.
15x^{2}-x=40
Vynásobte obě strany rovnice hodnotou 5.
15x^{2}-x-40=0
Odečtěte 40 od obou stran.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\times 15\left(-40\right)}}{2\times 15}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 15 za a, -1 za b a -40 za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-60\left(-40\right)}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -4 číslem 15.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+2400}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -60 číslem -40.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{2401}}{2\times 15}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 2400.
x=\frac{-\left(-1\right)±49}{2\times 15}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 2401.
x=\frac{1±49}{2\times 15}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{1±49}{30}
Vynásobte číslo 2 číslem 15.
x=\frac{50}{30}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±49}{30}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 49.
x=\frac{5}{3}
Vykraťte zlomek \frac{50}{30} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 10.
x=-\frac{48}{30}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±49}{30}, když ± je minus. Odečtěte číslo 49 od čísla 1.
x=-\frac{8}{5}
Vykraťte zlomek \frac{-48}{30} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 6.
x=\frac{5}{3} x=-\frac{8}{5}
Rovnice je teď vyřešená.
15x^{2}-x=40
Vynásobte obě strany rovnice hodnotou 5.
\frac{15x^{2}-x}{15}=\frac{40}{15}
Vydělte obě strany hodnotou 15.
x^{2}-\frac{1}{15}x=\frac{40}{15}
Dělení číslem 15 ruší násobení číslem 15.
x^{2}-\frac{1}{15}x=\frac{8}{3}
Vykraťte zlomek \frac{40}{15} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 5.
x^{2}-\frac{1}{15}x+\left(-\frac{1}{30}\right)^{2}=\frac{8}{3}+\left(-\frac{1}{30}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{15}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{30}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{30} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{15}x+\frac{1}{900}=\frac{8}{3}+\frac{1}{900}
Umocněte zlomek -\frac{1}{30} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{15}x+\frac{1}{900}=\frac{2401}{900}
Připočítejte \frac{8}{3} ke \frac{1}{900} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{30}\right)^{2}=\frac{2401}{900}
Činitel x^{2}-\frac{1}{15}x+\frac{1}{900}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{30}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{2401}{900}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{30}=\frac{49}{30} x-\frac{1}{30}=-\frac{49}{30}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{5}{3} x=-\frac{8}{5}
Připočítejte \frac{1}{30} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}