Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{34}-4}{3}\approx 0,610317298
x=\frac{-\sqrt{34}-4}{3}\approx -3,276983965
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}+8x-6=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-8±\sqrt{8^{2}-4\times 3\left(-6\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 8 za b a -6 za c.
x=\frac{-8±\sqrt{64-4\times 3\left(-6\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 8 na druhou.
x=\frac{-8±\sqrt{64-12\left(-6\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-8±\sqrt{64+72}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -6.
x=\frac{-8±\sqrt{136}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 64 do skupiny 72.
x=\frac{-8±2\sqrt{34}}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 136.
x=\frac{-8±2\sqrt{34}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{2\sqrt{34}-8}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-8±2\sqrt{34}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -8 do skupiny 2\sqrt{34}.
x=\frac{\sqrt{34}-4}{3}
Vydělte číslo -8+2\sqrt{34} číslem 6.
x=\frac{-2\sqrt{34}-8}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-8±2\sqrt{34}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{34} od čísla -8.
x=\frac{-\sqrt{34}-4}{3}
Vydělte číslo -8-2\sqrt{34} číslem 6.
x=\frac{\sqrt{34}-4}{3} x=\frac{-\sqrt{34}-4}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}+8x-6=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}+8x-6-\left(-6\right)=-\left(-6\right)
Připočítejte 6 k oběma stranám rovnice.
3x^{2}+8x=-\left(-6\right)
Odečtením čísla -6 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3x^{2}+8x=6
Odečtěte číslo -6 od čísla 0.
\frac{3x^{2}+8x}{3}=\frac{6}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}+\frac{8}{3}x=\frac{6}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}+\frac{8}{3}x=2
Vydělte číslo 6 číslem 3.
x^{2}+\frac{8}{3}x+\left(\frac{4}{3}\right)^{2}=2+\left(\frac{4}{3}\right)^{2}
Vydělte \frac{8}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{4}{3}. Potom přidejte čtvereček \frac{4}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{8}{3}x+\frac{16}{9}=2+\frac{16}{9}
Umocněte zlomek \frac{4}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{8}{3}x+\frac{16}{9}=\frac{34}{9}
Přidejte uživatele 2 do skupiny \frac{16}{9}.
\left(x+\frac{4}{3}\right)^{2}=\frac{34}{9}
Činitel x^{2}+\frac{8}{3}x+\frac{16}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{4}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{34}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{4}{3}=\frac{\sqrt{34}}{3} x+\frac{4}{3}=-\frac{\sqrt{34}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{34}-4}{3} x=\frac{-\sqrt{34}-4}{3}
Odečtěte hodnotu \frac{4}{3} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}