Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{145}-7}{6}\approx 0,840265763
x=\frac{-\sqrt{145}-7}{6}\approx -3,173599096
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}+7x-8=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-7±\sqrt{7^{2}-4\times 3\left(-8\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 7 za b a -8 za c.
x=\frac{-7±\sqrt{49-4\times 3\left(-8\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 7 na druhou.
x=\frac{-7±\sqrt{49-12\left(-8\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-7±\sqrt{49+96}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -8.
x=\frac{-7±\sqrt{145}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 96.
x=\frac{-7±\sqrt{145}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{\sqrt{145}-7}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-7±\sqrt{145}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -7 do skupiny \sqrt{145}.
x=\frac{-\sqrt{145}-7}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-7±\sqrt{145}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{145} od čísla -7.
x=\frac{\sqrt{145}-7}{6} x=\frac{-\sqrt{145}-7}{6}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}+7x-8=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}+7x-8-\left(-8\right)=-\left(-8\right)
Připočítejte 8 k oběma stranám rovnice.
3x^{2}+7x=-\left(-8\right)
Odečtením čísla -8 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3x^{2}+7x=8
Odečtěte číslo -8 od čísla 0.
\frac{3x^{2}+7x}{3}=\frac{8}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}+\frac{7}{3}x=\frac{8}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}+\frac{7}{3}x+\left(\frac{7}{6}\right)^{2}=\frac{8}{3}+\left(\frac{7}{6}\right)^{2}
Vydělte \frac{7}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{7}{6}. Potom přidejte čtvereček \frac{7}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}=\frac{8}{3}+\frac{49}{36}
Umocněte zlomek \frac{7}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}=\frac{145}{36}
Připočítejte \frac{8}{3} ke \frac{49}{36} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{7}{6}\right)^{2}=\frac{145}{36}
Činitel x^{2}+\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{7}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{145}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{7}{6}=\frac{\sqrt{145}}{6} x+\frac{7}{6}=-\frac{\sqrt{145}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{145}-7}{6} x=\frac{-\sqrt{145}-7}{6}
Odečtěte hodnotu \frac{7}{6} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}