Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2}\approx 0,758305739
x=-\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2}\approx -1,758305739
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}+3x-4=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\times 3\left(-4\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 3 za b a -4 za c.
x=\frac{-3±\sqrt{9-4\times 3\left(-4\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 3 na druhou.
x=\frac{-3±\sqrt{9-12\left(-4\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-3±\sqrt{9+48}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -4.
x=\frac{-3±\sqrt{57}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 48.
x=\frac{-3±\sqrt{57}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{\sqrt{57}-3}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{57}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny \sqrt{57}.
x=\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2}
Vydělte číslo -3+\sqrt{57} číslem 6.
x=\frac{-\sqrt{57}-3}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{57}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{57} od čísla -3.
x=-\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2}
Vydělte číslo -3-\sqrt{57} číslem 6.
x=\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2} x=-\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}+3x-4=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}+3x-4-\left(-4\right)=-\left(-4\right)
Připočítejte 4 k oběma stranám rovnice.
3x^{2}+3x=-\left(-4\right)
Odečtením čísla -4 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3x^{2}+3x=4
Odečtěte číslo -4 od čísla 0.
\frac{3x^{2}+3x}{3}=\frac{4}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}+\frac{3}{3}x=\frac{4}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}+x=\frac{4}{3}
Vydělte číslo 3 číslem 3.
x^{2}+x+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{4}{3}+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte 1, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=\frac{4}{3}+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=\frac{19}{12}
Připočítejte \frac{4}{3} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{19}{12}
Činitel x^{2}+x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{19}{12}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{57}}{6} x+\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{57}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2} x=-\frac{\sqrt{57}}{6}-\frac{1}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}