Rozložit
\left(t-1\right)\left(3t+1\right)
Vyhodnotit
\left(t-1\right)\left(3t+1\right)
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-2 ab=3\left(-1\right)=-3
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 3t^{2}+at+bt-1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-3 b=1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(3t^{2}-3t\right)+\left(t-1\right)
Zapište 3t^{2}-2t-1 jako: \left(3t^{2}-3t\right)+\left(t-1\right).
3t\left(t-1\right)+t-1
Vytkněte 3t z výrazu 3t^{2}-3t.
\left(t-1\right)\left(3t+1\right)
Vytkněte společný člen t-1 s využitím distributivnosti.
3t^{2}-2t-1=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
t=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\times 3\left(-1\right)}}{2\times 3}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
t=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\times 3\left(-1\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo -2 na druhou.
t=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-12\left(-1\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
t=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+12}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -1.
t=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{16}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 12.
t=\frac{-\left(-2\right)±4}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 16.
t=\frac{2±4}{2\times 3}
Opakem -2 je 2.
t=\frac{2±4}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
t=\frac{6}{6}
Teď vyřešte rovnici t=\frac{2±4}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 4.
t=1
Vydělte číslo 6 číslem 6.
t=-\frac{2}{6}
Teď vyřešte rovnici t=\frac{2±4}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 4 od čísla 2.
t=-\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{-2}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
3t^{2}-2t-1=3\left(t-1\right)\left(t-\left(-\frac{1}{3}\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 1 za x_{1} a -\frac{1}{3} za x_{2}.
3t^{2}-2t-1=3\left(t-1\right)\left(t+\frac{1}{3}\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
3t^{2}-2t-1=3\left(t-1\right)\times \frac{3t+1}{3}
Připočítejte \frac{1}{3} ke t zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
3t^{2}-2t-1=\left(t-1\right)\left(3t+1\right)
Vykraťte 3, tj. největším společným dělitelem pro 3 a 3.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}