Vyřešte pro: q
q=-2
q = \frac{5}{3} = 1\frac{2}{3} \approx 1,666666667
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=1 ab=3\left(-10\right)=-30
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 3q^{2}+aq+bq-10. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,30 -2,15 -3,10 -5,6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -30 produktu.
-1+30=29 -2+15=13 -3+10=7 -5+6=1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-5 b=6
Řešením je dvojice se součtem 1.
\left(3q^{2}-5q\right)+\left(6q-10\right)
Zapište 3q^{2}+q-10 jako: \left(3q^{2}-5q\right)+\left(6q-10\right).
q\left(3q-5\right)+2\left(3q-5\right)
Koeficient q v prvním a 2 ve druhé skupině.
\left(3q-5\right)\left(q+2\right)
Vytkněte společný člen 3q-5 s využitím distributivnosti.
q=\frac{5}{3} q=-2
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 3q-5=0 a q+2=0.
3q^{2}+q-10=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
q=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\times 3\left(-10\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 1 za b a -10 za c.
q=\frac{-1±\sqrt{1-4\times 3\left(-10\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 1 na druhou.
q=\frac{-1±\sqrt{1-12\left(-10\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
q=\frac{-1±\sqrt{1+120}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -10.
q=\frac{-1±\sqrt{121}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 120.
q=\frac{-1±11}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 121.
q=\frac{-1±11}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
q=\frac{10}{6}
Teď vyřešte rovnici q=\frac{-1±11}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 11.
q=\frac{5}{3}
Vykraťte zlomek \frac{10}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
q=-\frac{12}{6}
Teď vyřešte rovnici q=\frac{-1±11}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 11 od čísla -1.
q=-2
Vydělte číslo -12 číslem 6.
q=\frac{5}{3} q=-2
Rovnice je teď vyřešená.
3q^{2}+q-10=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3q^{2}+q-10-\left(-10\right)=-\left(-10\right)
Připočítejte 10 k oběma stranám rovnice.
3q^{2}+q=-\left(-10\right)
Odečtením čísla -10 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3q^{2}+q=10
Odečtěte číslo -10 od čísla 0.
\frac{3q^{2}+q}{3}=\frac{10}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
q^{2}+\frac{1}{3}q=\frac{10}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
q^{2}+\frac{1}{3}q+\left(\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{10}{3}+\left(\frac{1}{6}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{6}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
q^{2}+\frac{1}{3}q+\frac{1}{36}=\frac{10}{3}+\frac{1}{36}
Umocněte zlomek \frac{1}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
q^{2}+\frac{1}{3}q+\frac{1}{36}=\frac{121}{36}
Připočítejte \frac{10}{3} ke \frac{1}{36} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(q+\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{121}{36}
Činitel q^{2}+\frac{1}{3}q+\frac{1}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(q+\frac{1}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{121}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
q+\frac{1}{6}=\frac{11}{6} q+\frac{1}{6}=-\frac{11}{6}
Proveďte zjednodušení.
q=\frac{5}{3} q=-2
Odečtěte hodnotu \frac{1}{6} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}