Vyřešte pro: n
n=-4
n=\frac{2}{3}\approx 0,666666667
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3n^{2}+10n-8=0
Odečtěte 8 od obou stran.
a+b=10 ab=3\left(-8\right)=-24
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 3n^{2}+an+bn-8. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,24 -2,12 -3,8 -4,6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -24 produktu.
-1+24=23 -2+12=10 -3+8=5 -4+6=2
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-2 b=12
Řešením je dvojice se součtem 10.
\left(3n^{2}-2n\right)+\left(12n-8\right)
Zapište 3n^{2}+10n-8 jako: \left(3n^{2}-2n\right)+\left(12n-8\right).
n\left(3n-2\right)+4\left(3n-2\right)
Koeficient n v prvním a 4 ve druhé skupině.
\left(3n-2\right)\left(n+4\right)
Vytkněte společný člen 3n-2 s využitím distributivnosti.
n=\frac{2}{3} n=-4
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 3n-2=0 a n+4=0.
3n^{2}+10n=8
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
3n^{2}+10n-8=8-8
Odečtěte hodnotu 8 od obou stran rovnice.
3n^{2}+10n-8=0
Odečtením čísla 8 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
n=\frac{-10±\sqrt{10^{2}-4\times 3\left(-8\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 10 za b a -8 za c.
n=\frac{-10±\sqrt{100-4\times 3\left(-8\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 10 na druhou.
n=\frac{-10±\sqrt{100-12\left(-8\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
n=\frac{-10±\sqrt{100+96}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -8.
n=\frac{-10±\sqrt{196}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 100 do skupiny 96.
n=\frac{-10±14}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
n=\frac{-10±14}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
n=\frac{4}{6}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-10±14}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -10 do skupiny 14.
n=\frac{2}{3}
Vykraťte zlomek \frac{4}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
n=-\frac{24}{6}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-10±14}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla -10.
n=-4
Vydělte číslo -24 číslem 6.
n=\frac{2}{3} n=-4
Rovnice je teď vyřešená.
3n^{2}+10n=8
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{3n^{2}+10n}{3}=\frac{8}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
n^{2}+\frac{10}{3}n=\frac{8}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
n^{2}+\frac{10}{3}n+\left(\frac{5}{3}\right)^{2}=\frac{8}{3}+\left(\frac{5}{3}\right)^{2}
Vydělte \frac{10}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{5}{3}. Potom přidejte čtvereček \frac{5}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}+\frac{10}{3}n+\frac{25}{9}=\frac{8}{3}+\frac{25}{9}
Umocněte zlomek \frac{5}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
n^{2}+\frac{10}{3}n+\frac{25}{9}=\frac{49}{9}
Připočítejte \frac{8}{3} ke \frac{25}{9} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(n+\frac{5}{3}\right)^{2}=\frac{49}{9}
Činitel n^{2}+\frac{10}{3}n+\frac{25}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n+\frac{5}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n+\frac{5}{3}=\frac{7}{3} n+\frac{5}{3}=-\frac{7}{3}
Proveďte zjednodušení.
n=\frac{2}{3} n=-4
Odečtěte hodnotu \frac{5}{3} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}