Rozložit
\left(c-5\right)\left(3c-1\right)
Vyhodnotit
\left(c-5\right)\left(3c-1\right)
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-16 ab=3\times 5=15
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 3c^{2}+ac+bc+5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-15 -3,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 15 produktu.
-1-15=-16 -3-5=-8
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-15 b=-1
Řešením je dvojice se součtem -16.
\left(3c^{2}-15c\right)+\left(-c+5\right)
Zapište 3c^{2}-16c+5 jako: \left(3c^{2}-15c\right)+\left(-c+5\right).
3c\left(c-5\right)-\left(c-5\right)
Koeficient 3c v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(c-5\right)\left(3c-1\right)
Vytkněte společný člen c-5 s využitím distributivnosti.
3c^{2}-16c+5=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
c=\frac{-\left(-16\right)±\sqrt{\left(-16\right)^{2}-4\times 3\times 5}}{2\times 3}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
c=\frac{-\left(-16\right)±\sqrt{256-4\times 3\times 5}}{2\times 3}
Umocněte číslo -16 na druhou.
c=\frac{-\left(-16\right)±\sqrt{256-12\times 5}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
c=\frac{-\left(-16\right)±\sqrt{256-60}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem 5.
c=\frac{-\left(-16\right)±\sqrt{196}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 256 do skupiny -60.
c=\frac{-\left(-16\right)±14}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
c=\frac{16±14}{2\times 3}
Opakem -16 je 16.
c=\frac{16±14}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
c=\frac{30}{6}
Teď vyřešte rovnici c=\frac{16±14}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 16 do skupiny 14.
c=5
Vydělte číslo 30 číslem 6.
c=\frac{2}{6}
Teď vyřešte rovnici c=\frac{16±14}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla 16.
c=\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{2}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
3c^{2}-16c+5=3\left(c-5\right)\left(c-\frac{1}{3}\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 5 za x_{1} a \frac{1}{3} za x_{2}.
3c^{2}-16c+5=3\left(c-5\right)\times \frac{3c-1}{3}
Odečtěte zlomek \frac{1}{3} od zlomku c tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
3c^{2}-16c+5=\left(c-5\right)\left(3c-1\right)
Vykraťte 3, tj. největším společným dělitelem pro 3 a 3.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}